Blok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vede po sečtení 76,8 procenta hlasů v parlamentních volbách. Podle průběžných údajů, které zveřejnil server The Times of Israel s odvoláním na izraelskou volební komisi, by vládní tábor získal 54 ze 120 mandátů. Opoziční uskupení vedené bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Ajzenkotem má zatím 47 křesel a převážně arabské strany 19.
Pro sestavení vlády je v izraelském jednokomorovém parlamentu, Knesetu, potřeba nejméně 61 mandátů. Průběžný výsledek tak nenaznačuje, že by Netanjahuův blok dokázal vládnout bez podpory dalších poslanců. Sčítání pokračuje a konečné rozložení sil mohou ovlivnit také hlasy odevzdané vojáky a další hlasy, které se zpracovávají později.
Výsledky se v průběhu středečního dopoledne měnily podle toho, kolik volebních okrsků komise zpracovala. Při dřívějších etapách sčítání měl Netanjahuův blok podle The Times of Israel 55 až 57 mandátů, zatímco opoziční blok 47 až 49. Rozdíly mezi průběžnými údaji proto neznamenají změnu výsledku, ale odrážejí postupné započítávání hlasů z různých částí země.
Nejsilnější jednotlivou stranou zůstává Netanjahuův Likud. Opoziční tábor vede centristická strana Jašar, kterou založil Ajzenkot. Podle Českých novin měl Likud v jedné z průběžných fází 27 mandátů a Jašar 21. O konečném složení parlamentu ale rozhodne až uzavření sčítání a přepočet hlasů stran, které se pohybují kolem volebního prahu.
Rozhodnou menší strany a povolební vyjednávání
Izraelský volební systém používá poměrné zastoupení a pro vstup do Knesetu je nutné překročit práh 3,25 procenta hlasů. Strany, které se pod tuto hranici nedostanou, mandáty nezískají. Jejich hlasy se zároveň nepřepočítávají přímo na křesla, takže i relativně malý posun v podpoře může změnit poměr sil mezi hlavními bloky.
Netanjahu po zveřejnění prvních výsledků vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Ajzenkot naopak uvedl, že izraelská veřejnost hlasovala pro změnu, a oznámil snahu sestavit vlastní vládu. Ani jeden z hlavních táborů však podle dosavadních čísel nemá jistou většinu. O podobě kabinetu tak mohou rozhodnout menší strany a případná povolební dohoda s jednotlivými poslanci či uskupeními.
Volby se konaly 27. října 2026 a jsou prvními parlamentními volbami od útoku Hamásu ze 7. října 2023. Volební účast podle údajů citovaných Českými novinami dosáhla 77,7 procenta, což bylo nejvíce od roku 1999. Výsledek bude důležitý také pro další rozhodování o bezpečnostních výdajích, rozpočtu a hospodářské politice. Dokud nebude jasné, kdo sestaví vládu, zůstává nejisté i tempo přijímání klíčových finančních a ekonomických opatření.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.