Dosavadní izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede podle průběžných výsledků parlamentní volby, jasnou cestu k vytvoření nové vlády ale nemá. Po sečtení více než tří čtvrtin hlasů získal jeho pravicový blok podle průběžných údajů 54 mandátů ze 120. Opoziční tábor vedený bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Ajzenkotem měl 47 křesel a arabské strany 19. K většině je v Knesetu potřeba nejméně 61 poslanců.
Výsledek tak znamená volební pat. Netanjahuův Likud a jeho pravicoví a náboženští spojenci sice zůstávají nejsilnějším jednotlivým táborem, bez dalších partnerů však vládu nesestaví. Opozice má naopak početnější potenciální většinu pouze za předpokladu, že se do povolebního uspořádání zapojí arabské strany. Většina židovských opozičních politiků takovou spolupráci zatím odmítá, mimo jiné kvůli nedůvěře, která se prohloubila po útoku Hamásu ze 7. října 2023 a následné válce.
Arabští voliči přesto ve volbách výrazně posílili. Dvě arabské kandidátky mohou podle průběžného rozdělení mandátů získat až 19 křesel, a stát se tak klíčovým hráčem při sestavování vlády. Předseda strany Ra’am Mansúr Abbás naznačil ochotu jednat s táborem kolem Ajzenkota, nejprve ale podle něj musí být zřejmé, že by taková koalice měla šanci přežít hlasování o důvěře.
Vysoká účast a sporné dědictví války
Volební účast dosáhla 77,7 procenta, což bylo nejvíce od roku 1999. Hlasování bylo první od začátku války po útoku Hamásu a jeho výsledek se vnímá také jako posouzení Netanjahuova působení během bezpečnostní krize. Premiér během kampaně zdůrazňoval zkušenosti v oblasti bezpečnosti a vztahy s americkou administrativou. Odpůrci mu naopak vyčítají selhání státu před útokem, pokračování války a odmítání nezávislé vyšetřovací komise.
Do výsledku se promítly také domácí ekonomické problémy. Podle zahraničních médií patřily mezi témata kampaně rostoucí životní náklady a otázka povinné vojenské služby pro ultraortodoxní Židy. Armáda při dlouhodobém nasazení na více frontách potřebuje další vojáky, zatímco výjimky pro část náboženské komunity vyvolávají spor mezi sekulárními a náboženskými voliči. Ekonomické dopady války se zároveň týkají veřejných výdajů, zaměstnanosti i spotřeby domácností.
Prezident Jicchak Herzog po zveřejnění konečných výsledků zahájí konzultace s jednotlivými stranami a pověří sestavením vlády politika, který bude mít největší šanci získat podporu parlamentu. Pokud se žádnému táboru nepodaří většinu najít, může Izrael čekat další kolo složitých vyjednávání nebo nové volby. Nejistota by v takovém případě zkomplikovala také rozhodování o rozpočtu, financování války a hospodářských opatřeních. Informace o průběžném rozdělení mandátů zveřejnila izraelská volební komise; výsledek se může po dokončení sčítání ještě změnit.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.