Vláda rozdělila řízení politiky duševního zdraví a závislostí mezi Ministerstvo zdravotnictví a Úřad vlády. Výkonná agenda přešla k 1. červenci 2026 na zdravotnictví, které kvůli tomu zřídilo novou Sekci duševního zdraví a závislostí. Od 1. srpna ji jako vrchní ředitelka vede psychiatrička Dita Protopopová. Na Úřadu vlády zároveň vznikla Kancelář vládního zmocněnce pro duševní zdraví a závislosti, samotný vládní zmocněnec ale podle informací Hospodářských novin dosud jmenován nebyl.
Rozdělení rolí má zachovat nadresortní charakter obou politik. Ministerstvo zdravotnictví má zajišťovat odborné vedení, přípravu a provádění konkrétních opatření, rozvoj služeb a dotační agendu. Úřad vlády má prostřednictvím zmocněnce a vládních rad koordinovat postup mezi resorty. To je důležité zejména u závislostí, kde se vedle zdravotní péče rozhoduje také o prevenci, sociálních službách, školství, bezpečnosti, regulaci hazardu, daních nebo vymáhání práva.
Ministerstvo ve svém sdělení uvedlo, že novou sekci tvoří odbor duševního zdraví a odbor politiky závislostí, jehož součástí je také inspektorát omamných a psychotropních látek. Pod ministerstvo přešly odborné kapacity, dotační agenda i Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Resort současně deklaroval, že na dosavadní systém financování adiktologických služeb naváže a účelově vázané prostředky neplánuje krátit.
Právě způsob, jakým se nová struktura vytváří, ale vyvolal kritiku části odborné veřejnosti. Podle Hospodářských novin někteří experti zpochybňují, zda se při sestavování týmu a přípravě další strategie postupuje dostatečně transparentně a v souladu s dosavadními mechanismy spolupráce. Obavy se týkají hlavně oslabení nadresortní koordinace poté, co se úřednická agenda přesunula z Úřadu vlády na jedno ministerstvo.
Vláda při rozhodnutí o reorganizaci argumentovala tím, že nadresortní rozměr nezanikne. Kromě nové kanceláře zmocněnce ponechala na Úřadu vlády příslušné rady, včetně Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Její statut je účinný od 1. července 2026. Veřejně dostupné kontakty Úřadu vlády zatím uvádějí pracovníka kanceláře vládních zmocněnců, nikoli jméno zmocněnce pro tuto oblast.
Výdaje i kapacita služeb
Organizační změna se odehrává v oblasti s výraznými veřejnými výdaji i sociálními dopady. Podle Souhrnné zprávy o závislostech v České republice za rok 2025, kterou zveřejnila vláda, vyhledá ročně léčbu závislostí až 100.000 lidí. Na řešení problémů souvisejících se závislostmi směřuje vedle samotné léčby ročně více než 400 milionů korun; další výdaje představují zdravotní péče, sociální služby, prevence a opatření v bezpečnostní oblasti.
Vládní souhrnná zpráva uvádí, že rizikově pije alkohol 13 až 17 procent dospělých, tedy přibližně 1,3 až 1,6 milionu lidí. Zneužívání psychoaktivních léků se podle ní může týkat 650.000 až jednoho milionu dospělých. Závislostní chování proto vytváří tlak nejen na zdravotní systém, ale také na rozpočty obcí, krajů, sociální služby a zaměstnavatele. Udržení dostupnosti ambulantní, terénní a pobytové péče patří mezi klíčové praktické otázky reorganizace.
Protopopová má podle ministerstva navázat na reformu psychiatrické péče, podporovat prevenci a rozvoj služeb pro lidi s duševním onemocněním i závislostmi. Pro ekonomickou stránku změny bude podstatné, zda ministerstvo zajistí plynulé financování současné sítě a zda kancelář vládního zmocněnce získá personální i institucionální kapacitu pro koordinaci mezi resorty. Ministerstvo zdravotnictví, Úřad vlády a Hospodářské noviny se shodují, že nová struktura má zachovat kontinuitu služeb; personální obsazení funkce vládního zmocněnce zatím zůstává otevřené.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.