Ministerstvo obrany by mělo v příštím roce hospodařit s výdaji 191 miliard korun. Po středečním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou o podobě státního rozpočtu to oznámil ministr obrany Jaromír Zůna. Podle něj navržená částka zajistí splnění zákonné povinnosti i závazku vůči Severoatlantické alianci. Informaci přinesly Hospodářské noviny.
Český zákon o financování obrany stanoví, že stát má na obranu vydávat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. HDP je celková hodnota statků a služeb vytvořených v ekonomice za určité období. Dvě procenta se proto nepočítají z pevné částky, ale mění se podle velikosti ekonomiky a použitých makroekonomických odhadů.
Zůna uvedl, že plánovaný objem představuje naplnění této hranice. Oproti letošnímu rozpočtu ministerstva obrany, který podle dřívějších údajů činí 154,79 miliardy korun, by šlo o výrazné navýšení. Národní rozpočtová rada letošní částku přepočítala na 1,73 procenta HDP. Do vládního výpočtu dvouprocentního podílu se zároveň započítávají také některé výdaje z jiných kapitol státního rozpočtu, například na dopravní infrastrukturu. ([byznys.hn.cz](https://byznys.hn.cz/c1-67857610-setrit-na-obrane-je-chyba-odpovednost-ponese-vlada-uvedl-pavel-k-rozpoctu-vydaje-na-armadu-jsou-nejvyssi-v-historii-tvrdi-schillerova?utm_source=openai))
Rozdíl mezi částkou určenou přímo pro resort obrany a celkovými obrannými výdaji státu je důležitý i při porovnávání českých údajů s hodnocením NATO. Aliance používá vlastní metodiku, která může zahrnovat jiné položky a lišit se od údajů ve státním rozpočtu nebo ve státním závěrečném účtu. Podle informací zveřejněných v letošním roce NATO u Česka pro rok 2026 předběžně počítalo u takzvaných jádrových obranných výdajů s podílem 1,78 procenta HDP, zatímco český výpočet pro státní závěrečný účet vycházel z vyšší hodnoty. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2824876?utm_source=openai))
Výdaje rostou, plnění závisí i na čerpání
Samotné schválení rozpočtu ještě neznamená, že se celá plánovaná suma započítá do výsledného hodnocení. Rozhodující je skutečné čerpání a to, zda jednotlivé výdaje splní pravidla používaná českými úřady a NATO. Ministerstvo obrany proto v minulosti upozorňovalo také na význam investic do vojenské techniky, modernizace infrastruktury a personálního zajištění armády.
Za rok 2025 české úřady uváděly obranné výdaje ve výši 171,1 miliardy korun, což odpovídalo 2,02 procenta HDP. Současně ale zaznívalo, že hodnocení NATO může být odlišné. Česká republika podle údajů zveřejněných letos v rámci aliančního hodnocení za předchozí rok vykázala 1,85 procenta HDP. ([armadninoviny.cz](https://www.armadninoviny.cz/cesko-loni-dalo-na-obranu-171-7-mld-kc-splnilo-cil-dvou-pct-hdp.html?utm_source=openai))
Debata o výdajích na obranu se vede také v širším rámci nového aliančního závazku. Členské státy NATO se na summitu v Haagu dohodly na postupném zvýšení výdajů souvisejících s obranou do roku 2035 na pět procent HDP. Přímé obranné výdaje mají tvořit 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta mají připadat na širší investice související s obranyschopností státu. Pro český rozpočet by tak případné naplňování tohoto cíle v dalších letech znamenalo další tlak na výdajovou stránku veřejných financí. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2840435?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.