Německé rozhodnutí zavést přísné kontroly na všech svých pozemních hranicích vyvolalo obavy, že by tento krok mohl narušit dlouhodobý princip volného pohybu v rámci Evropské unie. Tento zásah, který Berlín zdůvodňuje snahou o omezení migrace a ochranu proti teroristickým hrozbám a vážné kriminalitě, by mohl znamenat těžkou ránu pro schengenský systém a představovat velkou zkoušku jednoty Evropské unie.
Nové hraniční kontroly
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila, že stávající hraniční kontroly na rakouských hranicích, které byly zavedeny v roce 2015, budou od 16. září 2024 rozšířeny i na hranice s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Tento krok je reakcí na bezpečnostní hrozby, včetně nedávných teroristických útoků, a na rostoucí obavy z nelegální migrace, zejména před volbami ve východním Německu, kde krajně pravicová strana AfD dosahuje historických úspěchů.
Politická motivace?
Kritici tvrdí, že rozhodnutí o zpřísnění kontrol je především politicky motivované a má za cíl získat podporu voličů na úkor práv volného pohybu, která jsou základním kamenem EU. Tento krok přichází v době, kdy je v Německu téma migrace klíčovým volebním tématem, zejména v regionech, kde AfD získává stále větší vliv.
Podle některých odborníků se vláda snaží symbolicky ukázat, že Německo už nechce přijímat další migranty. Marcus Engler z Německého centra pro výzkum integrace a migrace uvedl, že tato opatření mohou mít dalekosáhlé důsledky pro celou Evropu, protože Německo je klíčovou zemí Schengenu.
Narušení schengenského systému
Schengenský prostor, který umožňuje volný pohyb osob mezi 25 členskými státy, je jedním z pilířů Evropské unie. Přechodné kontroly jsou povoleny pouze v mimořádných situacích, například při teroristických útocích nebo během pandemie. Německé rozhodnutí však vyvolává obavy, že tyto kontroly se stávají spíše trvalým opatřením, což by mohlo znamenat faktický rozpad Schengenu.
Další země, jako například Rakousko, Dánsko a Francie, již také zavedly kontroly na svých hranicích z důvodu bezpečnostních hrozeb, což dále přispívá k fragmentaci schengenského systému.
Dopady na jednotu EU
Německé rozhodnutí by mohlo ohrozit evropskou jednotu, zejména pokud bude vyžadovat od sousedních zemí, aby přijaly zpět odmítnuté migranty. Rakousko již odmítlo tento požadavek splnit, zatímco Polský premiér Donald Tusk označil německé rozhodnutí za „nepřijatelné“ a vyzval k naléhavým konzultacím.
Ekonomické dopady by také mohly být významné. Studie nadace Bertelsmann z roku 2016 odhadla, že znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích by Evropu mohlo stát až 470 miliard eur na ztrátách růstu za deset let.
Německé rozhodnutí zpřísnit hraniční kontroly vyvolává obavy z možného narušení Schengenu a představuje velkou zkoušku pro jednotu Evropské unie. Otázka, zda tento krok skutečně pomůže vyřešit bezpečnostní a migrační problémy, nebo zda jde především o politické gesto před blížícími se volbami, zůstává předmětem široké debaty v rámci EU.