Podle průzkumu Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) se podpora Izraele v České republice v souvislosti s dlouhotrvajícími konflikty v Gaze v posledních letech zásadně nezměnila. Zhruba třetina dotázaných obyvatel České republiky schvaluje izraelskou vojenskou operaci, zatímco přibližně 40 procent s ní nesouhlasí. Průzkum, který mapoval názory české populace v období mezi roky 2023 a 2025, také ukazuje, že mladší generace mají k situaci v Gaze kritičtější přístup než starší lidé.
V rámci průzkumu se respondenti vyjadřovali k různým aspektům izraelsko-palestinského konfliktu a jeho dopadům na mezinárodní vztahy. Z výsledků vyplývá, že většina české populace považuje za důležitou vzájemnou spolupráci s Izraelem, zejména na diplomatické a výzkumné úrovni. Tato spolupráce se projevuje v různých oblastech, včetně vědy, technologií a kultury.
Mladší respondenti, zejména ti ve věku 18 až 29 let, vyjadřují větší míru skepticismu vůči izraelské politice a vojenským operacím. Tento trend naznačuje, že s narůstajícími informacemi o situaci v Gaze a o dopadech konfliktu na civilní obyvatelstvo se mění pohled na podporu Izraele. Mladí lidé často kladou důraz na lidská práva a humanitární aspekty konfliktu, což může ovlivnit jejich názory na izraelské akce v regionu.
Naopak starší generace, zejména lidé nad 60 let, mají tendenci vyjadřovat silnější podporu Izraeli. Tento rozdíl v názorech mezi generacemi může být způsoben různými faktory, včetně historických zkušeností, vzdělání a přístupu k informacím. Starší lidé často vzpomínají na historické události, které formovaly jejich pohled na Blízký východ, a mohou mít tendenci více důvěřovat oficiálním narativům o bezpečnosti a obranných opatřeních Izraele.
Průzkum také ukázal, že respondenti mají různé názory na to, jak by měla Česká republika reagovat na aktuální situaci v Gaze. Zatímco část populace podporuje aktivní zapojení České republiky do diplomatických snah o vyřešení konfliktu, jiní se domnívají, že by se země měla více zaměřit na humanitární pomoc a podporu mírových iniciativ. Tento rozpor v názorech naznačuje, že otázka izraelsko-palestinského konfliktu je v české společnosti stále velmi citlivá a polarizující.
Dále se ukazuje, že většina Čechů považuje za důležité, aby Česká republika udržovala dobré vztahy s Izraelem, avšak zároveň si uvědomují potřebu respektovat lidská práva a ochranu civilního obyvatelstva v oblastech postižených konfliktem. Tato ambivalence může být odrazem složitého geopolitického kontextu, ve kterém se Česká republika nachází, a tlaků, které na ni vyvíjejí jak domácí, tak mezinárodní aktéři.
V rámci průzkumu se také zkoumala míra informovanosti české populace o situaci v Gaze. Výsledky ukazují, že většina respondentů sleduje zprávy o konfliktu prostřednictvím tradičních médií, jako jsou televize a internetové zpravodajské portály. Nicméně, existuje také skupina lidí, kteří se spoléhají na sociální média jako hlavní zdroj informací. Tento trend může ovlivnit způsob, jakým lidé vnímají situaci v Gaze a jak formují své názory na podporu Izraele.
Celkově lze říci, že názory české populace na Izrael a jeho vojenské operace v Gaze zůstávají rozdělené, přičemž mladší generace se ukazuje jako kritičtější vůči izraelské politice. Průzkum ukazuje, že otázky týkající se lidských práv a humanitárních aspektů konfliktu hrají stále důležitější roli v utváření názorů české veřejnosti. Vzhledem k tomu, že situace v Gaze se nadále vyvíjí, bude zajímavé sledovat, jak se názory české populace budou měnit v závislosti na nových informacích a událostech.