Závislost Evropy na digitálních technologiích ze Spojených států a Číny není jen otázkou konkurenceschopnosti firem, ale také schopnosti evropských zemí rozhodovat o pravidlech digitálního prostoru. V rozhovoru pro Hospodářské noviny na to upozornil profesor Radim Polčák z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Podle tématu rozhovoru může technologická závislost zasahovat vedle ekonomiky také kulturní základy Evropy, tedy prostor, v němž vzniká a šíří se veřejná debata, obsah a společenské normy.
Evropská komise ve své zprávě o stavu Digitální dekády za rok 2026 uvádí, že závislost na poskytovatelích ze zemí mimo EU zůstává významná zejména u cloudových služeb, kybernetické bezpečnosti a dalších strategických technologií. Cloud computing znamená využívání vzdálených datových center pro ukládání dat nebo provoz firemních aplikací. Právě tato infrastruktura je důležitá také pro rozvoj umělé inteligence, protože trénování a provoz pokročilých modelů vyžaduje vysoký výpočetní výkon. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/2026-state-digital-decade-package?utm_source=openai))
Technologický odstup je patrný také u polovodičů. Evropská unie podle Komise představuje jen devět procent světového trhu s čipy, zatímco její cíl pro rok 2030 činí 20 procent. Čipy jsou základní součástí elektroniky, automobilů, telekomunikačních sítí, průmyslových zařízení i datových center. Výpadky jejich dodávek v minulých letech ukázaly, že omezený počet výrobců a zemí může ovlivnit produkci napříč celým průmyslem. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/2026-state-digital-decade-package?utm_source=openai))
Investice do výpočetní kapacity
EU proto rozšiřuje veřejnou podporu pro datovou a výpočetní infrastrukturu. Program InvestAI má mobilizovat 20 miliard eur na výstavbu až pěti takzvaných AI gigatováren. Jde o velkokapacitní výpočetní centra určená především pro vývoj, trénování a provoz nové generace modelů umělé inteligence. Evropská komise zároveň počítá s tím, že v období 2021 až 2027 půjde deset miliard eur na síť AI továren, které mají zpřístupnit superpočítačové kapacity výzkumníkům, začínajícím firmám a průmyslu. ([ec.europa.eu](https://ec.europa.eu/commission/presscorner/api/files/attachment/881048/Factsheet%20AI%20Continent%20Action%20Plan.pdf?utm_source=openai))
V Evropě nyní podle Komise funguje 19 AI továren a 13 navazujících center označovaných jako antény. Mezi projekty spuštěnými v říjnu 2025 je i AI továrna v České republice. Smyslem těchto center není pouze pořízení výkonných serverů, ale také propojení výpočetních kapacit s daty, univerzitami, podniky a finančními institucemi. Komise uvádí, že přístup k takové infrastruktuře má snížit bariéry zejména pro malé a střední podniky, které nemají prostředky na vlastní rozsáhlá datová centra. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/ai-factories?utm_source=openai))
Samotná infrastruktura však podle unijních dat nestačí. Cloudové služby v roce 2026 využívá 46,7 procenta podniků v EU, analýzu dat 39,9 procenta a umělou inteligenci téměř pětina firem. Zavádění AI meziročně vzrostlo o 48 procent, malé a střední podniky ale nadále narážejí na nedostatek odborníků, horší přístup k datům, omezené zdroje a nedostatečnou infrastrukturu. Specialisté na informační a komunikační technologie představovali v roce 2025 pět procent zaměstnanosti v EU, což je polovina unijního cíle pro rok 2030. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/2026-state-digital-decade-package?utm_source=openai))
Česko má podle červnového hodnocení Evropské komise solidní výchozí pozici v základních digitálních dovednostech, elektronické veřejné správě, výzkumu umělé inteligence a kvantových technologiích. Slabinou však zůstává digitalizace malých a středních firem, nedostatek ICT specialistů a obtížné rozšiřování inovativních podniků do většího měřítka. Český plán Digitální dekády zahrnuje 67 opatření o celkovém objemu 3,172 miliardy eur, z toho 3,168 miliardy eur má pocházet z veřejných rozpočtů. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/factpages/czechias-2026-digital-decade-country-report?utm_source=openai))
Komise v červnu navrhla také akt o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence, označovaný zkratkou CADA. Návrh má podpořit investice, evropský cloudový ekosystém a dostupnost výpočetních zdrojů pro podniky a výzkum. Zpráva o Digitální dekádě současně spojuje technologickou suverenitu s ochranou společnosti: 87 procent dotázaných Evropanů považuje on-line manipulaci, dezinformace, deepfaky a obsah vytvořený umělou inteligencí za hrozbu pro demokracii. ([digital-strategy.ec.europa.eu](https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/proposal-cloud-and-ai-development-act-cada?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.