Polští přeživší nacistické okupace se obávají, že se německé podpory už nedočkají. Více než 80 let po konci druhé světové války stále čekají na takzvané humanitární gesto Berlína. V návrhu německého rozpočtu na rok 2027 ale podle dostupných informací nejsou vyčleněny žádné prostředky, které by byly určeny přímo této skupině obětí.
O situaci informovala německá stanice Deutsche Welle. Podle jejího zjištění se věc v německé vládě stále nerozhodla. Zástupce německého ministerstva zahraničí Josef Hinterseher v září uvedl, že o humanitárním gestu nepadlo rozhodnutí a návrh rozpočtu tento stav odráží. Polští přeživší proto podle německých médií zatím nemají jistotu jednorázové platby, pravidelné podpory ani jiného finančního odškodnění.
Polská strana podle dřívějších informací předložila návrh, podle něhož by každý oprávněný příjemce dostával prostřednictvím Nadace pro polsko-německé usmíření zhruba 10 000 zlotých ročně, tedy přibližně 2300 eur. Celkové náklady by se mohly pohybovat kolem 300 milionů eur. Německo by podle tohoto scénáře v prvním roce přispělo asi 100 miliony eur a později méně, protože počet přeživších vzhledem k jejich vysokému věku rychle klesá.
Časový tlak na stárnoucí oběti
Mezi potenciální příjemce patří lidé, kteří přežili koncentrační tábory, ghetta a pochody smrti, bývalí nuceně nasazení pracovníci nebo účastníci Varšavského povstání. Mnozí z nich trpí zdravotními a sociálními následky pronásledování. Polské organizace upozorňují, že s každým dalším rokem se zmenšuje počet lidí, kterým by případná pomoc mohla být vyplacena.
Podle Deutsche Welle se v Německu o návrhu diskutuje mezi několika ministerstvy. Proti jeho rychlému schválení stojí právní námitky, obavy z vytvoření precedentu pro další skupiny obětí a také napjatá situace německých veřejných financí. V květnu 2026 se nicméně k podpoře polských obětí připojily stovky Němců, kteří v rámci veřejné výzvy posílali dary od 50 eur až po částky v řádu stovek eur.
Otázka finančního odškodnění souvisí s širším sporem o německou odpovědnost za škody způsobené okupací Polska. Varšava vedená předchozí vládou národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost požadovala po Německu rozsáhlé válečné reparace. Vláda premiéra Donalda Tuska tento formální požadavek nepokračovala, zároveň však připouští, že Německo by mělo přeživším a jejich rodinám poskytnout další podporu.
Berlín dlouhodobě odmítá otevřít otázku nových reparací a tvrdí, že právní nároky Polska byly v minulosti vyřešeny. Současně připravuje další připomínkové projekty. Německá vláda například potvrdila záměr vybudovat v Berlíně stálý památník polským obětem druhé světové války a nacistické tyranie, s jehož vznikem se počítá od roku 2027. Pro přeživší však zůstává rozhodující především to, zda se vedle symbolických kroků dočkají také konkrétní finanční pomoci.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.