Protivzdušná obrana se po zkušenostech z války na Ukrajině stala jednou z hlavních priorit evropských armád. Státy hledají nejen raketové systémy, ale také senzory schopné včas odhalit drony, letadla, rušiče nebo velitelská stanoviště. Českým výrobcům v tomto segmentu pomáhá dlouholetý vývoj pasivních sledovacích systémů, které samy nevysílají signál a hůře se proto odhalují.
Jedním z nejvýraznějších hráčů je pardubická společnost ERA ze skupiny Omnipol. Firma v roce 2024 dosáhla podle údajů zveřejněných v médiích zisku po zdanění 1,91 miliardy korun. Tržby meziročně vzrostly o 12 procent na 4,3 miliardy korun a více než čtyři pětiny výnosů pocházely z exportu. Přibližně třetina ze 435 zaměstnanců pracovala ve výzkumu a vývoji. Informace vycházejí z hospodářských výsledků společnosti a z podkladů citovaných Hospodářskými novinami a agenturou ČTK. ([hrot24.cz](https://www.hrot24.cz/clanek/era-pardubice-pasivni-radary-vera-ng-rekordni-zisk-export-omnipol-obranny-prumysl-expanze-HgmMw))
Zakázky pro českou armádu
Ministerstvo obrany v září 2025 oznámilo nákup tří systémů PLESS od ERA za 1,90 miliardy korun bez DPH. Zakázka zahrnuje jeden stacionární a dva mobilní modulární systémy. PLESS využívá takzvanou zahorizontální detekci, při níž zachytává signály odražené od vrstev troposféry. Díky tomu může sledovat hrozby na větší vzdálenost, než dovolují některé běžné pozemní systémy. ([mocr.mo.gov.cz](https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-posiluje-schopnosti-elektromagnetickeho-boje–poridi-sledovaci-system-pless-260530/))
Pasivní sledovací technika se liší od klasického radaru tím, že sama nevyzařuje elektromagnetický signál. Dokáže proto zůstat skrytá před prostředky elektronického boje. Systém PLESS má podle ministerstva sledovat například přehledové radary, protivzdušné komplety, rušiče a řídicí stanice bezpilotních prostředků. Nahradí starší stanice dalekého dosahu u 53. pluku průzkumu a elektronického boje. ([mocr.mo.gov.cz](https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-posiluje-schopnosti-elektromagnetickeho-boje–poridi-sledovaci-system-pless-260530/))
ERA dodává také systém VERA-NG, který umí identifikovat cíle ve vzduchu, na zemi i na moři. Podle firemních údajů může sledovat cíle až na vzdálenost 400 kilometrů a zpracovávat nejméně 200 cílů v reálném čase. U systému PLESS se v dostupných materiálech uvádí operační dosah až 700 kilometrů. Jde o údaje výrobce, jejich skutečné využití závisí na typu cíle, prostředí a konkrétním nasazení. ([era.aero](https://www.era.aero/cs/media/download/3150?utm_source=openai))
Rychlejší vývoj a tlak na kapacity
Vývoj obranných technologií se zrychluje, protože výrobci musí reagovat na nové typy dronů, elektronické rušení a kombinované útoky. Ministerstvo obrany při návštěvě ERA v únoru 2026 uvedlo, že firma dodala české armádě také systém DPET, označovaný za pátou generaci pasivních sledovacích systémů. Součástí spolupráce státu a podniku je integrace senzorů, datová fúze a napojení na systémy velení a řízení. ([mocr.mo.gov.cz](https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministr-obrany-navstivil-spolecnost-era-v-pardubicich-262575/))
Růst poptávky se odráží i v širších exportních statistikách. ČSÚ podle Hospodářských novin evidoval za leden až srpen 2025 vývoz radarů a navigačních zařízení za 6,6 miliardy korun, meziročně o více než čtvrtinu vyšší. ERA kvůli růstu zakázek rozšířila prostory a připravovala výstavbu nové haly pro parkování a integraci těžké techniky. Přesná délka výrobní kapacity vyprodané dopředu ani konkrétní termín dodávek dalších zakázek z veřejně dostupných podkladů nevyplývají. ([img.ihned.cz](https://img.ihned.cz/attachment.php/930/80942930/WL2dhjy6MbSPJvUkxQecD5aA4wRgKoTq/HN_251030_Letectvi.pdf))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.