Dlouhodobé záplavy v hlavní ropné oblasti Jižního Súdánu zhoršují přístup obyvatel k pitné vodě a podle odborníků mohou šířit toxické látky z ropných provozů do okolního prostředí. Problém se týká především státu Unity a jeho metropole Bentiu, kde v táboře pro vnitřně vysídlené žijí desetitisíce lidí. Informovala o tom německá Deutsche Welle.
Voda v některých částech oblasti zůstává po rozsáhlých povodních z roku 2021 dlouhodobě rozlitá. Zaplavila domy, zemědělskou půdu i části ropných polí a zařízení. V regionu, který patří k nejvýznamnějším producentům ropy v zemi, se tak podle místních obyvatel a zdravotníků mísí povodňová voda s odpady a látkami souvisejícími s těžbou.
Jedním z problémů je nedostatek spolehlivých zdrojů pitné vody. Lidé odkázaní na zatopené území často používají vodu z řek, kanálů nebo mělkých studní. Povodně současně komplikují provoz zdravotnických zařízení, dopravu i zásobování. Organizace UNICEF upozorňuje, že záplavy v Jižním Súdánu v posledních letech narušily přístup k vodě, hygieně, zdravotní péči a obživě.
Výzkumník Bul Duot Kuer z keňské Kenyatta University při odběrech v okolí Bentiu a nedalekého Rotriaku zjistil koncentrace olova téměř dvojnásobné oproti limitu doporučovanému Světovou zdravotnickou organizací. Výsledky podle Deutsche Welle naznačují, že znečištění může představovat zdravotní riziko, zároveň ale stále chybí rozsáhlé a dlouhodobé měření, které by určilo jeho přesný původ a rozsah.
Obavy mají také zdravotníci, kteří v ropné oblasti zaznamenávají případy nemocí a upozorňují na možné problémy v těhotenství a vývojové vady u novorozenců. Přímou souvislost s kontaminací vody však zatím nelze spolehlivě potvrdit. Odborníci upozorňují, že podobné potíže mohou souviset i s infekcemi, podvýživou, omezenou zdravotní péčí nebo dalšími faktory, které v zemi zhoršuje konflikt a vysídlování obyvatel.
Jižní Súdán patří k zemím nejvíce ohroženým dopady klimatické změny a zároveň má jen omezené možnosti, jak na ně reagovat. Světová banka uvádí, že v mimořádně silných letech mohou záplavy zasáhnout až čtvrtinu území země. Voda v oblasti Bentiu se přitom podle místních svědectví drží už několik let, což zvyšuje riziko, že se znečištění bude hromadit a pronikat do mokřadů, půdy i potravního řetězce.
Komunity, vědci a humanitární organizace se snaží najít řešení, například prostřednictvím testování vody, úprav zdrojů a lepšího monitorování ropných zařízení. Zároveň ale čelí nedostatku peněz, obtížné dopravě a nestabilní bezpečnostní situaci. Dlouhodobé zdravotní a ekologické následky povodní proto podle odborníků zatím nelze přesně určit.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.