Útoky, při nichž řidič najede automobilem do lidí, se v posledních letech objevily v řadě zemí. Terčem bývají vánoční trhy, demonstrace, slavnosti, nákupní zóny nebo ulice s velkým množstvím chodců. Podle Deutsche Welle se jejich motivace liší: někdy jde o politický či náboženský extremismus, jindy o osobní frustraci, duševní potíže nebo směs několika faktorů. Samotný způsob útoku proto neumožňuje určit, zda šlo o terorismus.
Automobil je pro pachatele snadno dostupný prostředek. K jeho použití není nutné získat výbušniny ani střelné zbraně a příprava může být krátká. Vozidlo se navíc před útokem pohybuje v běžném provozu a jeho řidič nemusí vzbudit pozornost. Útočník může během několika sekund změnit směr jízdy a zaměřit se na místo, kde se shromažďují lidé. Právě tato kombinace dostupnosti a rychlosti komplikuje práci bezpečnostních složek.
V Evropě se tento typ násilí výrazně připomněl po útoku v Nice v červenci 2016, kdy nákladní vůz najel do davu slavícího státní svátek. Zemřelo 86 lidí. V prosinci téhož roku narazil kamion do návštěvníků vánočního trhu v Berlíně, kde zahynulo 12 lidí. Následovaly další útoky například v Londýně, Barceloně nebo ve francouzském městě Carcassonne. V prosinci 2024 najelo auto do vánočního trhu v Magdeburku; podle německých úřadů zemřelo šest lidí a více než 200 dalších utrpělo zranění.
Podobné případy pokračovaly i v roce 2025. V lednu najel řidič pick-upu do lidí slavících příchod nového roku v New Orleans. Úřady útok vyšetřovaly jako teroristický čin a podle amerických vyšetřovatelů se pachatel inspiroval Islámským státem. V dubnu zemřelo 11 lidí při nájezdu automobilu do účastníků filipínského kulturního festivalu ve Vancouveru. Vyšetřovatelé tehdy uvedli, že případ nemá známky terorismu. V Německu v únoru najelo auto do demonstrace odborového svazu v Mnichově, kde zemřeli dva lidé a desítky dalších byly zraněny.
Ochrana davů má své hranice
Bezpečnostní doporučení obvykle počítají s kombinací opatření. Patří mezi ně pevné sloupky, betonové bloky, mobilní zábrany, zátarasy policejních vozů nebo větší odstup mezi silnicí a místem, kde se pohybují chodci. Americký Úřad pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost doporučuje také plánování příjezdových tras, kontrolu dočasných bariér a školení pořadatelů. Britská pravidla pro ochranu veřejných míst podobně zdůrazňují takzvaná opatření proti vjezdu vozidel, včetně sloupků, bran, plotů a květináčů.
Zcela spolehlivé řešení ale neexistuje. Zábrany musí odolat hmotnosti a rychlosti konkrétního vozidla, současně nesmějí bránit průjezdu sanitek, hasičů ani zásobování. Ve městech je navíc nelze trvale instalovat všude, protože by omezily dopravu a každodenní provoz. Analýzy bezpečnostních institucí proto doporučují vrstvenou ochranu: vhodné uspořádání prostoru, viditelnou přítomnost policie, rychlé vyhodnocování varovných signálů a připravenost zasáhnout. Ani taková opatření však nedokážou vyloučit útok řidiče, který se rozhodne použít běžné auto jako zbraň.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.