Průměrný hrubý měsíční výdělek v České republice ve druhém čtvrtletí roku 2024 dosáhl rekordní částky 45 854 korun. To je o 6,5 procenta více než ve stejném období loňského roku. Po očištění o inflaci to znamená reálný růst mezd o 3,9 procenta. Tento růst však není rovnoměrný ve všech odvětvích a regionech, přičemž někteří zaměstnanci zaznamenali výraznější zvýšení platů než jiní.
Kde mzdy rostly nejvíce?
Největší růst průměrné mzdy byl zaznamenán v sektoru zdravotní a sociální péče, kde mzdy meziročně vzrostly o 11,1 procenta. Tento sektor zaznamenal výrazné zvýšení odměn především díky tlaku na kompenzace za náročnou práci během pandemie a dlouhodobě podfinancovanému zdravotnictví. Následovalo zásobování vodou a odpadové hospodářství s růstem 7,8 procenta a zpracovatelský průmysl s 7,6 procenta.
Naopak nejmenší růst mezd byl evidován ve vzdělávání, kde se mzdy zvýšily pouze o 2,1 procenta, a ve veřejné správě a obraně s nárůstem o 2,9 procenta. Tento rozdíl ukazuje, že v některých odvětvích zůstává tlak na zvyšování mezd slabší, což může být způsobeno jak omezenými rozpočty, tak nižším růstem poptávky po pracovní síle.
Regionální rozdíly
Z regionálního hlediska je tradičně nejvyšší průměrná mzda v hlavním městě Praze, kde překračuje 56 tisíc korun hrubého měsíčně. Vysoké průměrné mzdy jsou také ve Středočeském kraji, kde se průměr pohybuje mírně nad celorepublikovým průměrem. Ostatní regiony, včetně krajů jako Jihomoravský nebo Plzeňský, se pohybují kolem hranice 40 tisíc korun hrubého. Nejnižší mzdy jsou v Karlovarském kraji, kde průměrná hrubá mzda dosahuje 38 104 korun.
Velké rozdíly mezi odvětvími
Významné rozdíly jsou také mezi jednotlivými odvětvími. Nejvíce si tradičně vydělávají pracovníci v informačních technologiích, kde průměrná mzda dosahuje 83 tisíc korun hrubého. Na druhém místě jsou zaměstnanci ve finančnictví s průměrnou mzdou blížící se 80 tisícům korun. Nad 70 tisíc korun hrubého si přijdou i pracovníci v energetice, tedy ve výrobě a rozvodu plynu, elektřiny nebo tepla.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí zaměstnanci v pohostinství a ubytování, kde průměrná mzda činí pouze 26 521 korun. Nízké mzdy mají také pracovníci v administrativě a zemědělství, kde se průměrné mzdy pohybují kolem 32–33 tisíc korun hrubého.
Reálné mzdy a kupní síla
Navzdory růstu průměrných mezd zůstává pro mnoho lidí reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, stále na úrovni roku 2018. Dlouhodobý pokles reálných mezd, způsobený vysokou inflací v letech 2022 a 2023, způsobil výrazný propad kupní síly českých domácností. „Růst reálných mezd v letošním roce pozvolna umazává výrazný propad reálné kupní síly z předchozích let, ale v reálném vyjádření jsme stále na úrovni roku 2018,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Prognózy do budoucna
Podle prognózy ministerstva financí by průměrná mzda v České republice měla do tří let překročit hranici 54 tisíc korun hrubého. Již v roce 2026 by průměrná mzda měla přesáhnout 50 tisíc korun, což by mohlo přinést pozitivní změnu pro kupní sílu českých zaměstnanců. Na druhou stranu však zůstává otázka, jak se budou vyvíjet rozdíly mezi jednotlivými odvětvími a regiony, a zda se podaří udržet růst mezd i v odvětvích, kde byl dosud pomalejší.
Celkově lze říci, že aktuální růst mezd je pozitivním signálem pro české hospodářství, avšak významné rozdíly mezi jednotlivými sektory a regiony ukazují, že ne všechny oblasti z tohoto růstu těží stejnou měrou. Zda se podaří překonat výzvy spojené s inflací a zajistit udržitelný růst mezd i v příštích letech, ukáže až čas.