Řehka kritizuje vládní koncepci výstavby armády

Řehka kritizuje vládní koncepci výstavby armády

Vláda schválila koncepci výstavby armády do roku 2040. Mezi její priority patří dokončení výstavby těžké brigády, zahájení modernizace brigády středního typu, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám a zvyšování počtu vojáků. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Karla Řehky ale dokument neřeší nedostatky armády v potřebném rozsahu.

„Koncepce v zásadě říká, že vláda na obranu úplně rezignovala, hodila ji za hlavu a řešení nechává až na další volební období,“ řekl Řehka v rozhovoru pro Radiožurnál, který zveřejnil iRozhlas. Podle něj armáda sice v dokumentu otevřeně pojmenovává problémy a rizika, chybí však odpovídající politické rozhodnutí a zdroje k jejich řešení.

Řehka uvedl, že se na přípravě koncepce podílel přibližně do její čtrnácté nebo patnácté verze. Jeho poslední účast se podle něj odehrála na jednání Bezpečnostní rady státu 17. června. Tehdy představil dvě varianty dalšího postupu. První vycházela ze stávajícího finančního rámce a znamenala by nesplnění spojeneckých závazků, druhá popisovala zdroje potřebné k jejich naplnění. Jasné rozhodnutí podle svých slov nedostal a na další přípravě se již nepodílel.

Za největší nedostatky považuje neplnění požadavků NATO, zejména v oblasti manévrových jednotek. Jde především o těžkou brigádu a brigádu středního typu. Řehka uvedl, že Česká republika zaostává napříč řadou schopností a že u předchozích, méně ambiciózních cílů plnila zhruba polovinu závazků. Prezident Petr Pavel podle iRozhlasu uvedl, že nová koncepce nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity. Řehka s tímto hodnocením souhlasí.

Za odpovědnost označil politické reprezentace, které podle něj rozhodují o rozsahu prostředků přidělených armádě. Dlouhodobým problémem je podle něj nedostatečné financování, nedotažené plnění aliančních závazků i chybějící legislativní změny. Řehka zároveň uvedl, že předchozí vláda čelila mimořádným okolnostem včetně dopadů pandemie covidu-19, ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize.

Zdroj: iRozhlas

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek