Technologický podnikatel Jan Řežáb spustil vedle svých firemních aktivit datový projekt RiverData.org zaměřený na stav evropských řek. Webová aplikace průběžně zobrazuje údaje o průtocích a zasazuje je do dlouhodobého sezónního srovnání. Uživatel tak může rozlišit, zda je množství vody v konkrétním toku v obvyklém pásmu, nebo se pohybuje na mimořádně nízké úrovni. Na projekt upozornily Hospodářské noviny, podle nichž jej Řežáb vytvářel po večerech jako vedlejší, takzvaný night project.
RiverData nyní uvádí hodnocení 72 evropských řek. Pracuje s posledními dostupnými údaji z měrných profilů a s denními modelovými daty GloFAS v4, evropského systému předpovědi povodní a průtoků. U modelové části aplikace porovnává průtok v konkrétním pětikilometrovém územním bodě s historickými hodnotami pro stejný kalendářní měsíc. Hranice P10 označuje desátý percentil, tedy hodnotu, pod níž se v daném souboru nachází deset procent historických pozorování; pásmo mezi P10 a P20 upozorňuje na nízký průtok. Samotný projekt zároveň upozorňuje, že modelové srovnání nenahrazuje zákonem stanovený minimální zůstatkový průtok ani oficiální hydrologické měření.
Řežáb se v minulosti prosadil jako zakladatel společnosti Socialbakers, která analyzovala data ze sociálních sítí. Podle Hospodářských novin následně působil také ve start-upu Time is Ltd. a nyní je spojen s firmou Ravineo zaměřenou na analýzu digitálních médií. RiverData tento typ práce přenáší do vodohospodářských dat: vedle mapy a přehledu řek obsahuje také informace o přehradách, projektech obnovy toků nebo vodních elektrárnách.
Sucho zasahuje i hospodářství
Projekt vzniká v období, kdy se sledování vody stává součástí evropské hospodářské a klimatické agendy. Evropská agentura pro životní prostředí uvedla, že sezonní nedostatek vody zasáhl v roce 2023 alespoň v jednom čtvrtletí 28 procent rozlohy Evropské unie a 32 procent její populace. Ukazatel sleduje poměr spotřebované vody k obnovitelným sladkovodním zdrojům. Za stav nedostatku vody se považuje hodnota nad 20 procent, nad 40 procent už agentura hovoří o silném tlaku na zdroje, který může být neudržitelný.
Největší a dlouhodobý tlak je patrný v jižní Evropě, problém se však neomezuje jen na středomořské státy. Evropská agentura eviduje sezonní nedostatek vody také v částech Belgie, Bulharska, Dánska, Francie, Německa, Nizozemska nebo Rumunska. Mezi hlavní faktory patří odběry pro zemědělství, zásobování obyvatel, energetiku a průmysl. V období od dubna do září situaci obvykle zhoršuje kombinace nižších průtoků, suchého počasí a vyšší spotřeby.
Aktuální vývoj v roce 2026 ukazuje praktické dopady nízkých stavů. Evropské středisko pro sledování sucha Copernicus v polovině července uvedlo, že podmínky zůstávaly kritické ve velké části Evropy a zhoršily se ve středozápadní části kontinentu. Dlouhotrvající sucho a opakované vlny veder urychlily odpařování. Agentura AP na konci července informovala, že hladina Dunaje v Budapešti klesla na 23 centimetrů, pod dosavadní rekord 33 centimetrů z roku 2018. Nízká voda komplikuje lodní dopravu, turistické aktivity i fungování podniků navázaných na říční přepravu.
Evropská komise proto v červnu 2025 představila Strategii pro vodohospodářskou odolnost. Jejím cílem je mimo jiné zvýšit do roku 2030 efektivitu využívání vody v EU alespoň o deset procent. Komise zároveň upozornila na rozdílné ztráty ve vodovodních sítích jednotlivých zemí, které se pohybují od osmi do 57 procent. Strategie počítá s digitalizací vodohospodářství, lepší detekcí úniků, využíváním satelitních dat a posílením systémů včasného varování před suchem a povodněmi.
Data z podobných veřejně dostupných nástrojů mohou sloužit jako rychlá orientace pro správce povodí, obce, firmy závislé na říční dopravě i odbornou veřejnost. Pro rozhodování o odběrech vody, plavbě nebo provozu vodních děl však zůstávají rozhodující údaje národních hydrologických služeb a příslušných vodoprávních úřadů. RiverData podle svého webu zdroje a metodiku zveřejňuje; stav jednotlivých toků přitom průběžně aktualizuje podle dostupnosti měření a modelových dat.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.