Podle Indexu svobody tisku, který každoročně zveřejňují Reportéři bez hranic, zažívají média největší pokles svobody za posledních 25 let. V současnosti je situace médií v více než polovině sledovaných zemí označena jako obtížná nebo velmi vážná. Česká republika se v tomto žebříčku umístila na 11. místě, což představuje pokles o jedno místo oproti předchozímu roku. Sociolog médií Václav Štětka z European University Viadrina v Frankfurtu nad Odrou upozorňuje na zhoršující se právní prostředí pro práci novinářů, které je podle něj dlouhodobým trendem.
V rozhovoru pro Radiožurnál Štětka zdůraznil, že v posledních letech dochází k nárůstu různých tlaků na média, které mohou mít negativní dopad na jejich nezávislost a svobodu. Mezi tyto tlaky patří nejen politické zasahování, ale také ekonomické faktory, které ovlivňují fungování novinářských redakcí. „Média se ocitají v situaci, kdy musí čelit nejen přímým útokům na jejich práci, ale také tlaku ze strany vlastníků a inzerentů, kteří mohou ovlivnit obsah publikovaných informací,“ uvedl Štětka.
Podle něj se zhoršující se politické prostředí stává jedním z hlavních faktorů, které přispívají k oslabení svobody tisku. V některých zemích dochází k přímému omezování novinářské činnosti, cenzuře a represím vůči novinářům, což vytváří atmosféru strachu a nejistoty. „Novináři se často obávají o svou bezpečnost a o to, jaké důsledky může mít jejich práce,“ dodal sociolog.
Štětka také upozornil na to, že v České republice, i když se situace nezdá být tak dramatická jako v některých jiných zemích, existují znaky, které naznačují zhoršování podmínek pro novináře. „I v naší zemi se objevují případy, kdy jsou novináři vystaveni různým formám nátlaku, a to jak ze strany politiků, tak i ze strany veřejnosti,“ řekl. Podle něj je důležité, aby se společnost a instituce snažily chránit novinářskou práci a podporovat nezávislost médií.
Index svobody tisku, který hodnotí situaci v oblasti svobody tisku v jednotlivých zemích, se zaměřuje na různé aspekty, jako jsou právní rámce, ochrana novinářů, přístup k informacím a cenzura. V posledních letech se ukazuje, že v mnoha zemích dochází k systematickému oslabování těchto aspektů, což má za následek zhoršení celkové situace médií. Štětka upozorňuje, že je důležité, aby se na tuto problematiku zaměřila nejen média samotná, ale také široká veřejnost a politici.
V rámci rozhovoru sociolog také zmínil, že v době rostoucího vlivu sociálních sítí a digitálních platforem se mění způsob, jakým lidé konzumují informace. Tento trend může mít vliv na tradiční média a jejich postavení v informačním ekosystému. „Sociální sítě často poskytují prostor pro dezinformace a neověřené zprávy, což může dále oslabit důvěru veřejnosti v tradiční média,“ konstatoval Štětka.
Podle něj je klíčové, aby se novináři a média snažili udržet si důvěru veřejnosti a poskytovali kvalitní a ověřené informace. „V době, kdy je pravda často relativizována a manipulována, je důležité, aby novináři hráli roli strážců pravdy a poskytovali veřejnosti objektivní a faktické informace,“ dodal.
Zároveň Štětka apeloval na potřebu větší spolupráce mezi novináři a akademickým sektorem, aby se lépe porozumělo dynamice médií a jejich vlivu na společnost. „Je důležité, aby se akademici a novináři spojili a společně pracovali na výzkumu a analýze médií, což může přispět k lepšímu pochopení aktuálních trendů a problémů v oblasti svobody tisku,“ uvedl.
Zhoršující se situace v oblasti svobody tisku a novinářské práce vyžaduje podle Štětky aktivní přístup ze strany státu, médií i občanské společnosti. „Je nezbytné, aby se všichni zúčastnění snažili o ochranu svobody tisku a podporu nezávislých médií, což je klíčové pro fungování demokratické společnosti,“ uzavřel sociolog.