Ropa na světových trzích zlevňuje především proto, že obchodníci započítávají možnost částečného návratu tankerové dopravy přes Hormuzský průliv. Právě tato úžina mezi Perským zálivem a Ománským zálivem byla před konfliktem jednou z hlavních tepen světového energetického obchodu. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) její faktické uzavření vyřadilo z běžného pohybu zhruba 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, což odpovídá přibližně pětině světové spotřeby.
Bezprostředním impulzem pro pokles cen byly zprávy z počátku srpna o jednáních, která mají snížit riziko dalších útoků na lodě a obnovit provoz v průlivu. Cena severomořské ropy Brent, jež slouží jako hlavní světové měřítko, se po těchto zprávách 3. srpna snížila o pět procent na 83,87 dolaru za barel, uvedla agentura AP. Pokles neznamená, že se dodávky už vrátily do normálu. Trh reaguje zejména na změnu očekávání: pokud se část zadržených tankerů dostane z Perského zálivu a vývozci obnoví nakládky, nedostatek volné ropy bude méně akutní.
Dosavadní vývoj zároveň ukázal, že výpadek dodávek se nepřenesl do světové ekonomiky v plném rozsahu, který se původně očekával. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že členské země 11. března uvolnily 400 milionů barelů ropy z nouzových zásob. Šlo o největší společné použití strategických zásob v historii agentury. Zásoby vytvořily dočasný most mezi omezením vývozu ze zemí Perského zálivu a hledáním náhradních dodávek.
Pomohlo také přesměrování obchodních toků. IEA ve své červencové analýze uvedla, že vývoz ropy a ropných produktů ze Spojených států dosáhl v květnu rekordních 13,1 milionu barelů denně. Meziročně to bylo téměř o čtvrtinu více. Producenti, rafinerie a obchodníci zároveň čerpali dříve nashromážděné komerční zásoby a využívali potrubí a přístavy mimo oblast Hormuzu. Tyto alternativy nedokážou zcela nahradit běžný objem přepravy přes průliv, omezily ale okamžitý tlak na cenu.
Odolnost ekonomiky má své limity
Světová ekonomika podle společného prohlášení šéfů IEA, MMF, Světové banky a Světové obchodní organizace z 8. července zůstala vůči válečnému energetickému šoku zatím celkově odolná. Instituce současně upozornily, že některé země už zaznamenaly slabší růst a rychlejší inflaci. Dražší energie se do hospodářství nepromítá jen cenou benzinu či nafty. Zvyšuje také náklady nákladní dopravy, letecké přepravy, chemického průmyslu, výroby hnojiv a části potravinářství.
Část dopadu na domácnosti v některých zemích zmírnily vládní cenové stropy, daňové úlevy nebo dotace pohonných hmot. MMF ale upozornil, že taková opatření přenášejí část nákladů na veřejné rozpočty a zároveň mohou udržovat spotřebu paliv výše, než by odpovídalo jejich tržní ceně. Významný rozdíl je také mezi státy vyvážejícími energii a jejími dovozci. Vyšší ceny ropy zlepšují příjmy producentů, zatímco pro dovážející ekonomiky znamenají zhoršení obchodní bilance a tlak na ceny.
Současné zlevnění proto nelze oddělit od mimořádných kroků, které trh stabilizovaly. Nouzové zásoby jsou omezené a jejich postupné čerpání snižuje bezpečnostní rezervu pro další výpadek. IEA označuje obnovení stabilní plavby Hormuzským průlivem za nejdůležitější podmínku pro návrat pravidelných toků ropy a plynu. Pokud budou tankery průlivem projíždět jen omezeně nebo se bezpečnostní situace znovu zhorší, může se riziková přirážka v cenách ropy rychle vrátit.
MMF ve své červencové prognóze počítal s tím, že otevírání průlivu začne v polovině července a podmínky se budou k předválečnému stavu vracet až do března 2027. Skutečný vývoj je však závislý na bezpečnosti lodní dopravy a na tom, zda budou dočasné dohody dodržovány. Zprávy Hospodářských novin i analýzy IEA a MMF tak ukazují, že dosavadní odolnost trhu stojí na kombinaci zásob, náhradních tras a očekávání obnovení dodávek, nikoli na úplném vyřešení problému v Hormuzu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.