Rusko se v uplynulých 12 měsících zařadilo mezi největší prodejce zlata na světě. V první polovině roku 2026 prodalo významnou část svých rezerv, aby získalo peníze na pokrytí rostoucího rozpočtového schodku. Podle analytiků oslovených německou stanicí Deutsche Welle jde především o snahu uvolnit likvidní prostředky pro státní výdaje, nikoli o panický výprodej nebo bezprostřední hrozbu kolapsu ruských financí.
Ruská centrální banka uvedla, že na začátku července držela 73,4 milionu trojských uncí zlata, tedy přibližně 2282 tun. Od začátku roku se objem snížil zhruba o 43,5 tuny. Rezervy se tak dostaly na nejnižší úroveň od období před zahájením plné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Při vysokých cenách zlata mohl prodej podle odhadů vynést více než pět miliard dolarů.
Na operacích se podle Deutsche Welle podílí především ruské ministerstvo financí prostřednictvím Fondu národního blahobytu. Centrální banka pak provádí technickou stránku transakcí na domácím trhu. Fond vznikl jako finanční polštář pro případ výpadku příjmů z ropy a plynu a pro další státní potřeby. Rusko v minulosti nakupovalo zlato od domácích těžařů mimo jiné proto, aby snížilo závislost na aktivech, která by mohla být zablokována sankcemi.
Vysoké válečné výdaje
Hlavním důvodem tlaku na rozpočet jsou mimořádně vysoké výdaje na obranu a válku proti Ukrajině. Podle údajů citovaných Deutsche Welle dosáhly ruské výdaje na obranu v roce 2025 přibližně 16 bilionů rublů, což odpovídalo zhruba 204 miliardám dolarů. Ve srovnání s rokem 2021 byly více než čtyřnásobné. Ruské ministerstvo financí podle dřívější zprávy listu Financial Times varovalo vládu, že letošní překročení plánovaných vojenských výdajů může dosáhnout nejméně 28 miliard dolarů.
Oficiální plán pro rok 2026 počítá s rozpočtovým schodkem ve výši 1,6 procenta hrubého domácího produktu, tedy přibližně 40 miliard dolarů. Vládní údaje ale podle Deutsche Welle naznačují, že skutečné výdaje a deficit mohou plán překročit o více než bilion rublů. Vývoj částečně zmírnily vyšší příjmy z ropy a zemního plynu, jejich výše je však citlivá na ceny energií a na dopad západních sankcí.
Ekonomka Elina Ribakova z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku uvedla, že prodej zlata ukazuje na nedostatek jiných, likvidnějších aktiv a na tlak spojený s financováním deficitu. Analytik Chris Weafer z poradenské společnosti Macro-Advisory zároveň podle Deutsche Welle upozornil, že Moskva nechce své zlaté rezervy rychle vyčerpat. Jejich přílišný pokles by mohl podpořit spekulace o vážných hospodářských potížích a oslabit ruskou pozici vůči zahraničí.
Rusko přesto zůstává jedním z největších držitelů zlata na světě a zároveň významným producentem této komodity. Současný prodej proto představuje především využívání části rezerv vytvořených pro mimořádné situace. Ukazuje ale také, že pokračující válečné výdaje a napětí kolem příjmů státního rozpočtu nutí Moskvu sahat po aktivech, která dlouhodobě považovala za strategickou finanční pojistku.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.