Přibližně hodina a půl až dvě hodiny silového tréninku týdně byly ve velké dlouhodobé studii spojeny s nižším rizikem úmrtí ze všech příčin. Analýza 147 374 amerických zdravotníků a zdravotnic naznačila, že nejnižší riziko v samotném vztahu k posilování měli lidé, kteří mu věnovali 90 až 119 minut týdně. Při vyšším uváděném objemu už se další pokles rizika neprojevil.
Studii zveřejněnou v časopise British Journal of Sports Medicine vedli Yiwen Zhang z Harvard T.H. Chan School of Public Health a jeho kolegové. Využili data ze tří prospektivních kohort, tedy studií, které opakovaně sledují stejné osoby v čase: Health Professionals Follow-up Study, Nurses’ Health Study a Nurses’ Health Study II. Zahrnuli 31 540 mužů a 115 834 žen; podle konkrétní kohorty je sledovali v letech 1992 až 2022, 2002 až 2021 nebo 2003 až 2021. Za dobu sledování, dlouhou až 30 let, zemřelo 35 798 účastníků.
Účastníci v dotaznících na začátku studie a poté jednou za dva roky uváděli, kolik času týdně tráví silovým neboli odporovým tréninkem a aerobními aktivitami. Do druhé skupiny patřily například chůze, běh, jízda na kole nebo plavání. Výzkumníci následně porovnávali riziko úmrtí mezi lidmi s různým objemem pohybu a v analýzách zohledňovali i aerobní aktivitu a další možné vlivy.
Ve srovnání s lidmi, kteří silový trénink neuváděli, bylo u skupiny s 90 až 119 minutami týdně riziko úmrtí z jakékoli příčiny o 13 % nižší. U úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, kam patří například nemoci srdce a cévní mozkové příhody, činil rozdíl 19 %. Riziko úmrtí na neurologická onemocnění bylo v této skupině o 27 % nižší. Pro úmrtí na nádorová onemocnění se naopak souvislost objevila jen při menším objemu posilování: u 1 až 29 minut a 30 až 59 minut týdně.
Kombinace s vytrvalostním pohybem
Autoři zkoumali také společný vztah aerobního a silového pohybu k úmrtnosti. Aerobní zátěž vyjadřovali v MET-hodinách za týden. MET je jednotka popisující energetický výdej při aktivitě ve vztahu ke klidovému metabolismu. Ve srovnání s lidmi, kteří nedosahovali 7,5 MET-hodiny aerobního pohybu týdně a zároveň neposilovali, měli účastníci s 30 až méně než 45 MET-hodinami aerobní aktivity a 60 až 119 minutami silového tréninku týdně o 45 % nižší riziko úmrtí. Při nejméně 45 MET-hodinách aerobní aktivity týdně se riziko pohybovalo o 42 až 47 % níže bez ohledu na objem silového tréninku.
Takový výsledek neznamená, že posilování samo o sobě přímo zabrání předčasnému úmrtí. Jde o observační studii: zachycuje vztahy v běžném životě, nikoli účinek náhodně přiděleného tréninkového programu. Lidé, kteří pravidelně cvičí, se mohou od ostatních lišit i vlastnostmi a návyky, které se nedají zachytit úplně. Výzkumníci sice upravili výpočty o řadu faktorů, včetně aerobního pohybu, z výsledků však nelze vyvozovat příčinný vztah.
Omezením je rovněž to, že údaje o cvičení pocházely od samotných účastníků. Studie neměla podrobné informace o intenzitě jednotlivých tréninků ani o délce cvičebních jednotek. Dotazníky navíc nezahrnovaly některé aktivity rozvíjející sílu, například kalisteniku nebo pilates. Výsledky proto popisují dlouhodobou souvislost mezi uváděným odporovým tréninkem, aerobním pohybem a úmrtností v konkrétní skupině převážně zdravotnických pracovníků, nikoli přesný univerzální tréninkový recept pro celou populaci.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.