V květnu 2024 došlo k masivnímu slunečnímu bouři, která poskytla vědcům bezprecedentní pohled na to, jak se ochranná plazmová vrstva Země zhroutí pod vlivem intenzivního vesmírného počasí. Satelit Arase, umístěný v ideální pozici pro pozorování, zaznamenal dramatické zmenšení plasmasféry na zlomek její obvyklé velikosti. Tento jev trval několik dní, během nichž se plasmasféra postupně obnovovala.
Během této události došlo k posunutí auror daleko za jejich normální hranice, což naznačuje, že sluneční aktivita měla dalekosáhlé důsledky pro zemskou atmosféru. Vědci zjistili, že vzácná „negativní bouře“ v ionosféře výrazně zpomalila schopnost atmosféry se zotavit. Tento objev přináší cenné informace o tom, jak extrémní sluneční aktivita narušuje satelity, GPS signály a komunikační systémy.
Satelit Arase, který byl vypuštěn v roce 2016, byl klíčovým nástrojem pro sledování plasmasféry a ionosféry. Jeho schopnost monitorovat změny v těchto vrstvách atmosféry v reálném čase umožnila vědcům podrobně analyzovat dynamiku, která se odehrává během slunečních bouří. Vědci se zaměřili na měření hustoty elektronů a dalších parametrů, které ovlivňují chování plasmasféry.
Během superstormu Gannon došlo k masivnímu uvolnění slunečního větru, který způsobil silné geomagnetické bouře. Tyto bouře vedly k poklesu hustoty plasmasféry, což mělo za následek její dramatické zmenšení. Vědci sledovali, jak se plasmasféra zmenšila na méně než 20 % své běžné velikosti, což je nejnižší hodnota zaznamenaná v historii. Tento jev byl doprovázen zvýšenou aktivitou auror, které byly pozorovány mnohem blíže k rovníku, než je obvyklé.
Analýza dat ze satelitu Arase ukázala, že negativní bouře v ionosféře, která se objevila v důsledku sluneční aktivity, měla zásadní vliv na proces obnovy plasmasféry. Tato negativní bouře, charakterizovaná snížením elektronové hustoty, zpomalila zotavení atmosféry, což vedlo k delšímu trvání nízké hustoty plasmasféry. Tento proces byl sledován po dobu několika dnů, během nichž se vědci snažili porozumět mechanismům, které za tímto jevem stojí.
Vědecký tým, který analyzoval data, se zaměřil na interakci mezi slunečním větrem a magnetosférou Země. Zjistili, že silné geomagnetické bouře mohou způsobit nejen pokles plasmasféry, ale také ovlivnit šíření radiových vln a GPS signálů. Tímto způsobem může extrémní sluneční aktivita narušit komunikační systémy a navigační technologie, což má potenciálně závažné důsledky pro moderní společnost.
Důsledky superstormu Gannon se neomezují pouze na okamžité efekty. Vědci se domnívají, že tyto události mohou mít dlouhodobější dopady na naše chápání sluneční aktivity a jejího vlivu na Zemi. Vzhledem k rostoucí závislosti na satelitních technologiích a globálních komunikačních systémech je důležité pokračovat v monitorování slunečního počasí a jeho vlivu na naši planetu.
Tento výzkum zdůrazňuje potřebu lepšího porozumění dynamice plasmasféry a ionosféry, zejména v kontextu extrémních slunečních událostí. Vědci se nyní zaměřují na další analýzu dat, aby zjistili, jaké mechanismy řídí tyto procesy a jak mohou být použity k predikci budoucích událostí. Pokračující výzkum v této oblasti může přispět k rozvoji účinnějších strategií pro ochranu satelitních a komunikačních systémů před negativními dopady sluneční aktivity.