Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červenci zrychlil na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, o jejichž potvrzení informovaly také Hospodářské noviny. I při nízké celkové inflaci zůstávají hlavním domácím cenovým tlakem služby. Jejich ceny se v červnu meziročně zvýšily o 4,5 procenta, zatímco ceny zboží v úhrnu o 0,4 procenta klesly.
Rozdíl ukazuje, že zpomalení celkové inflace neznamená stejné zlevňování pro všechny položky domácích rozpočtů. V červnu spotřebitelské ceny meziročně rostly o 1,5 procenta zejména díky dřívějšímu zdražení pohonných hmot. Naopak potraviny a nealkoholické nápoje meziročně zlevnily o 3,4 procenta. Nižší ceny zboží tak částečně vyvažovaly pokračující růst nákladů na řadu běžně využívaných služeb.
Bydlení a stravování zůstávají dražší
V bydlení, bez započtení nákladů vlastnického bydlení, vzrostlo v červnu nájemné o 5,9 procenta. Vodné zdražilo o 3,9 procenta, stočné o 3,8 procenta a teplo s teplou vodou o 1,7 procenta. Ceny elektřiny naopak meziročně klesly o 11,5 procenta a zemního plynu o 5,2 procenta. Náklady vlastnického bydlení, které statistika vyjadřuje takzvaným imputovaným nájemným, vzrostly o 5,2 procenta; odrážejí především vývoj cen nových nemovitostí.
Růst nákladů na bydlení souvisí i s omezenou nabídkou bytů. Evropská komise ve své letošní analýze uvádí, že poměr cen bytů k příjmům se v Česku mezi lety 2005 a 2024 zvýšil o 24,4 procenta. Ceny nemovitostí v zemi v roce 2025 podle uvedeného materiálu meziročně vzrostly o 10,4 procenta. Komise zároveň upozornila, že ceny bytů i nájmů rostly v posledních deseti letech rychleji než průměr Evropské unie a dostupnost bydlení se zhoršuje nejen ve velkých městech.
Napětí na trhu podporuje také slabší výstavba. V roce 2024 bylo v Česku vydáno stavební povolení na 330,4 metru čtverečního obytné plochy na tisíc obyvatel, zatímco průměr EU činil 363,3 metru čtverečního. Evropská komise mezi překážkami uvádí délku povolovacích řízení, nedostatek pracovníků ve stavebnictví a omezené kapacity obcí. V Praze, jejím okolí, Brně a turistických oblastech patří ceny bytů a nájmů za metr čtvereční podle Komise k nejvyšším v Evropě.
Výrazně rychleji než celková inflace rostly také ceny ve stravování a ubytování. ČSÚ za červen vykázal meziroční zdražení stravovacích služeb o 4,2 procenta a ubytovacích služeb o 6,1 procenta. Tento vývoj se promítá do výdajů domácností na restaurace, cestování i volný čas. Hospodářské noviny ve svém komentáři upozornily rovněž na úbytek podnikatelů v pohostinství v posledních pěti letech, přesné aktuální srovnání však veřejně dostupné statistiky v této souvislosti neuvádějí.
Technologie jako oblast veřejné podpory
Vedle cen služeb se do hospodářské debaty dostávají investice do digitálních technologií a umělé inteligence. Ministerstvo průmyslu a obchodu v červenci oznámilo podporu 40 projektů z programu TWIST zaměřeného na výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence. Projekty mají směřovat k softwaru, prototypům, ověřeným technologiím či poloprovozům. Ministerstvo jejich účel spojuje se zvýšením inovačního potenciálu firem a s širším zaváděním technologií do podnikové praxe.
Vláda již schválila implementační plán Digitálního Česka pro rok 2026 a aktualizovanou koncepci digitální ekonomiky a společnosti. Dokumenty se soustředí mimo jiné na využití umělé inteligence, digitální dovednosti a infrastrukturu. Stát současně pokračuje v podpoře vysokorychlostního připojení a evropských center digitálních inovací, která mají v letech 2026 až 2029 pomáhat hlavně malým a středním podnikům s digitální transformací. Zda se tyto projekty projeví v tempu celé ekonomiky, bude záviset na jejich skutečném zavádění ve firmách a na dostupnosti kvalifikovaných pracovníků.
Údaje o inflaci zveřejňuje Český statistický úřad, informace o bydlení vycházejí z analýzy Evropské komise a kroky v digitální oblasti z materiálů Ministerstva průmyslu a obchodu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.