Politika „Amerika na prvním místě“ se ve druhém prezidentském období Donalda Trumpa stále více promítá do vztahu Spojených států se spojenci. Bílý dům tlačí na evropské země i další partnery, aby více utrácely za obranu, nakupovaly americkou vojenskou techniku a přijímaly větší díl odpovědnosti za bezpečnost ve svých regionech. Washington současně přezkoumává rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Trump spojenecké vztahy často popisuje jako náklad, který Spojené státy nesou za ostatní. Ekonomický přínos aliancí je ale širší než samotné příspěvky do společných rozpočtů. Spojenectví vytvářejí pro americké firmy dlouhodobé trhy, podporují export zbraní a dalšího vybavení a zvyšují politickou i ekonomickou váhu USA při jednáních o obchodu, technologiích nebo energetice. Americká vláda zároveň využívá aliance jako rámec pro společné sankce a koordinaci hospodářské politiky.
Evropa zvyšuje výdaje na obranu
Evropští členové NATO a Kanada zvýšili podle aktuálních údajů Severoatlantické aliance své základní obranné výdaje v roce 2025 téměř o 20 procent proti předchozímu roku. NATO uvádí, že v roce 2026 by pět členských zemí mělo splnit hranici 3,5 procenta HDP pro základní obranné potřeby a dalších 17 zemí hranici 1,5 procenta HDP pro související investice do bezpečnosti.
Na summitu NATO v Haagu se spojenci zavázali, že do roku 2035 budou na obranu a bezpečnost vynakládat pět procent HDP ročně. Z toho 3,5 procenta má směřovat přímo na armádu, zbrojní kapacity a vojenskou připravenost. Zbývajících 1,5 procenta se týká širších bezpečnostních výdajů, například ochrany kritické infrastruktury nebo odolnosti proti kybernetickým útokům. Pro evropské vlády jde o dlouhodobý tlak na veřejné rozpočty.
Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru dosáhly vojenské výdaje v Evropě v roce 2025 celkem 864 miliard dolarů, což bylo o 14 procent více než o rok dříve. Výdaje rostly zejména kvůli ruské válce proti Ukrajině a snaze evropských zemí snížit závislost na amerických bezpečnostních kapacitách. Pro Spojené státy to znamená větší poptávku po zbraních, munici, protivzdušné obraně a dalších technologiích.
Rizikem je ztráta důvěry
Ekonomický význam aliancí však nespočívá jen v tom, kolik peněz spojenci vydají. Stabilní bezpečnostní vztahy snižují nejistotu pro firmy a investory, usnadňují přeshraniční obchod a podporují společné standardy. Pokud Washington začne spojenecké závazky podmiňovat jednotlivými obchodními nebo územními požadavky, mohou partneři hledat vlastní obranné a obchodní vazby. Evropa už v reakci na americký tlak mluví o větší strategické soběstačnosti.
Pro USA by případné oslabení aliancí znamenalo nejen menší politický vliv, ale také riziko ztráty části trhů a společných kapacit, které americkému průmyslu dlouhodobě pomáhají. Evropští spojenci sice zvyšují výdaje a přebírají větší díl odpovědnosti, zároveň ale potřebují předvídatelnost amerických bezpečnostních garancí. Spor o rozdělení nákladů se tak týká i budoucího postavení Spojených států v globální ekonomice.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.