Starostové a nezávislí se podle zářijového volebního modelu agentury NMS poprvé výrazněji odpoutali od ODS. Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v září, získal by STAN 18,1 procenta hlasů a skončil druhý za hnutím ANO s 31 procenty. ODS by měla 12,2 procenta. Rozdíl mezi oběma stranami se tak proti červnu prohloubil z necelého jednoho na 5,9 procentního bodu.
Výsledek STAN představuje podle NMS nejvyšší podporu hnutí od sněmovních voleb v roce 2025. Oproti červnovému modelu si Starostové polepšili o 3,3 procentního bodu, zatímco ODS o 1,7 bodu oslabila. V přepočtu na mandáty by STAN získal 49 křesel a ODS 31. Jde však o model, nikoli o předpověď výsledku voleb. Naměřené hodnoty se podle agentury s 95procentní pravděpodobností nacházejí v uvedených intervalech spolehlivosti.
Starostům pomáhá několik faktorů. NMS upozorňuje na jejich viditelnost v médiích i ve Sněmovně a na kontinuitu vedení, které představuje předseda Vít Rakušan. Hnutí zároveň těží z toho, že se po rozpadu koalice SPOLU uvolnil prostor mezi opozičními stranami. Část jeho podpory přichází od bývalých voličů SPOLU a Pirátů. Výraznou roli může hrát také blížící se termín komunálních voleb, v nichž mají Starostové tradičně silnou pozici.
Podpora STAN je přitom méně pevná, než naznačuje samotný volební model. Volební jádro, tedy podíl lidí pevně rozhodnutých stranu volit, činí podle NMS 5,3 procenta. Volební potenciál, který zahrnuje i voliče zvažující tuto možnost, dosahuje 30,5 procenta. U ODS je jádro silnější a představuje 4,3 procenta, její potenciál činí 20,6 procenta. Údaj ukazuje rozdíl mezi okamžitou podporou a mírou skutečné voličské jistoty, ne však jistý budoucí výsledek.
ODS se po rozpadu SPOLU snaží znovu vymezit jako hlavní pravicová a opoziční síla. Podle dubnového modelu NMS jí v tom komplikovaly situaci spory spojené s předáním vedení z Petra Fialy na Martina Kupku. Agentura tehdy upozornila také na to, že ODS přišla po rozpadu koalice o své dřívější dominantní postavení v opozici. V červnu už STAN ODS poprvé předstihl, tehdy však rozdíl 0,9 procentního bodu zůstával v rámci statistické nejistoty.
Zářijová data tento odstup zvětšila. NMS současně uvádí, že širší trend růstu STAN a mírného oslabování ANO se letos objevuje i u dalších agentur, takže nejde pouze o jediné měření. ANO by v září získalo 31 procent, Piráti 8,9 procenta a SPD 7,4 procenta. Motoristé sobě by se s podporou 4,4 procenta do Sněmovny nedostali. Informace vycházejí ze zářijového volebního modelu NMS, na který upozornily také Hospodářské noviny.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.