Soukromé školy se v debatě o úsporách ve školství mohou stát terčem návrhů na omezení státní podpory. Argument, že rodiče těchto škol už platí školné, ale pomíjí rozdíl mezi úhradou vzdělávací služby a náklady, které škola nese jako soukromý zřizovatel. Pokud by dotace klesla, školy by podle jejich zástupců musely zvýšit školné, omezit kapacitu nebo ukončit provoz.
Podle údajů Českého statistického úřadu citovaných Hospodářskými novinami činily v roce 2024 veřejné výdaje na jednoho žáka veřejné základní školy přibližně 138 200 korun ročně. U soukromých a církevních škol se částka při zvýšené dotaci pohybovala zhruba mezi 88 300 a 98 100 korunami. Veřejné rozpočty tak na žáka v neveřejné škole vydávají méně než na žáka školy zřizované obcí nebo krajem. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67929670-soukrome-skoly-nejsou-luxus-a-statni-prispevek-neni-darek-kdyz-jim-stat-sebere-penize-muze-za-vzdelavani-deti-zaplatit-jeste-vic))
Státní příspěvek soukromým školám není volně použitelnou odměnou jejich majitelům. Financování upravuje zákon č. 306/1999 Sb. a ministerstvo školství pro každý rok stanovuje takzvané normativy. Jde o částky, které vycházejí z neinvestičních výdajů na srovnatelné vzdělávání. Dotace je určena na náklady spojené s činností školy a její použití podléhá pravidlům a kontrole. Zřizovatelé přitom ze školného a vlastních zdrojů hradí například budovy, rekonstrukce nebo vybavení. ([msmt.gov.cz](https://msmt.gov.cz/fin-leg/zakony/zakon-o-poskytovani-dotaci-soukromym-skolam-predskolnim-a-skolskym-zarizenim))
Pro rok 2026 stanovilo ministerstvo normativy do 31. ledna. Dokument MŠMT uvádí, že se při jejich výpočtu zohledňují nejen mzdové prostředky a další přímé výdaje na vzdělávání, ale také ostatní neinvestiční výdaje a provozní složka. Od 1. ledna 2026 se zároveň změnila pravidla financování veřejných škol: odpovědnost za nepedagogickou práci a část ostatních neinvestičních výdajů přešla na jejich zřizovatele. U neveřejných škol zůstává státní financování neinvestičních výdajů zachováno včetně pedagogické a nepedagogické práce a provozních nákladů. ([msmt.gov.cz](https://msmt.gov.cz/uploads/odbor_12/2026_Normativy_CS/Principy_pro_stanoveni_normativu_2026.pdf?utm_source=openai))
Úspora na jednom místě, náklady jinde
Ekonomický dopad případného omezení podpory by závisel na tom, kolik škol a míst by kvůli němu zaniklo. Děti ze zrušených tříd by musely přejít do veřejných škol. Tam, kde jsou kapacity naplněné, by obce a kraje mohly řešit nedostatek míst rozšiřováním budov nebo výstavbou nových škol. Náklady na takové investice nese veřejný sektor, zatímco soukromé školy je podle Hospodářských novin financují ze školného a vlastních zdrojů. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67929670-soukrome-skoly-nejsou-luxus-a-statni-prispevek-neni-darek-kdyz-jim-stat-sebere-penize-muze-za-vzdelavani-deti-zaplatit-jeste-vic))
Soukromé školy zároveň podléhají školskému zákonu, musí plnit rámcové vzdělávací programy a podléhají kontrole České školní inspekce. Jejich existence tak není mimo veřejný vzdělávací systém, ale představuje jeho doplnění. V některých případech nabízejí menší skupiny, specializované programy nebo podmínky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami či mimořádným nadáním.
Debata o dotacích se proto netýká jen rozdělení peněz mezi jednotlivé typy zřizovatelů. Jde také o kapacitu škol, dostupnost vzdělávání pro rodiny a rozložení nákladů mezi stát, obce, zřizovatele a rodiče. Aktuální pravidla pro rok 2026 zveřejnilo ministerstvo školství v normativních dokumentech pro soukromé školství. ([msmt.gov.cz](https://msmt.gov.cz/fin-leg/financovani-regionalniho-skolstvi/soukrome-skolstvi?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.