Stárnutí se často spojuje s úbytkem fyzické síly, horší pamětí a nižší pracovní výkonností. Takový obraz ale neodpovídá všem lidem ani všem obdobím života. Na kondici ve vyšším věku mají vedle biologických změn vliv také zdravotní stav, životní prostředí, sociální vztahy a ekonomické podmínky. Upozorňuje na to Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se rozdíly ve zdraví starších lidí nedají vysvětlit pouze genetikou. ([who.int](https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/ageing-and-health?utm_source=openai))
Důležitou roli mohou hrát i představy, které si člověk o stárnutí osvojí. Takzvaný ageismus zahrnuje stereotypy, předsudky a diskriminaci založené na věku. WHO upozorňuje, že se týká nejen vztahu společnosti ke starším lidem, ale také takzvaného sebezaměřeného ageismu. Člověk pak může kvůli přesvědčení, že určitá činnost už „není pro jeho věk“, omezit pohyb, vzdělávání nebo pracovní aktivitu ještě dříve, než mu v tom skutečně zabrání zdravotní stav. ([who.int](https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/ageing-ageism?utm_source=openai))
Výzkumný přehled zveřejněný v roce 2024 spojil zkušenost s ageismem s horšími zdravotními výsledky, nižšími výkony v některých kognitivních úlohách a horší duševní pohodou. Nejde přitom o tvrzení, že negativní očekávání samo o sobě způsobuje každé onemocnění. Studie spíše ukazují, že vnímání vlastního věku může ovlivňovat chování, stres, motivaci i ochotu vyhledat pomoc. Starší práce založené na amerických datech například zjistily, že lidé ve věku 50 až 80 let často považovali zdravotní potíže za nevyhnutelnou součást stárnutí. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7742998/?utm_source=openai))
Pro ekonomiku je téma významné hlavně kvůli prodlužování pracovního života. OECD uvádí, že v zemích organizace dosáhla v roce 2024 průměrná míra zaměstnanosti lidí ve věku 55 až 59 let 75,7 procenta a u věkové skupiny 60 až 64 let 56,5 procenta. Za dvě desetiletí se tak zaměstnanost zvýšila o 17,1, respektive 21,8 procentního bodu. Přesto mezi staršími pracovníky přetrvávají výrazné rozdíly podle vzdělání, zdraví a pohlaví. ([oecd-ilibrary.org](https://www.oecd-ilibrary.org/en/publications/pensions-at-a-glance-2025_e40274c1-en/full-report/changes-in-employment-rates-of-older-workers_b7554479.html?utm_source=openai))
České firmy řeší věk pracovních sil pomalu
V Česku narážejí starší zaměstnanci podle OECD na nedostatek pružných pracovních podmínek a na přetrvávající věkovou diskriminaci. Zhruba 70 procent pracovníků ve věku 55 až 64 let běžně pracuje 40 až 44 hodin týdně, zatímco průměr Evropské unie je 50 procent. Přibližně 22 procent lidí starších 50 let zároveň uvádí potíže s čerpáním volna kvůli osobním nebo rodinným záležitostem, což je dvojnásobek unijního průměru. ([oecd.org](https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2025/06/promoting-better-career-mobility-for-longer-working-lives-in-czechia_6789da0e/dd8eafc2-en.pdf?utm_source=openai))
OECD současně upozorňuje, že české podniky jen omezeně zavádějí takzvaný age management, tedy řízení práce s ohledem na rozdílné potřeby zaměstnanců v různých fázích života. Pouze 30 procent českých firem mělo podle zprávy postupy pro návrat zaměstnanců po delší pracovní neschopnosti. Udržení lidí ve vyšším věku proto nesouvisí jen s jejich individuální kondicí, ale také s možností měnit pracovní tempo, vzdělávat se, využívat flexibilní režimy a vracet se do práce po zdravotních potížích. ([oecd.org](https://www.oecd.org/en/publications/2025/06/promoting-better-career-mobility-for-longer-working-lives-in-czechia_6789da0e/full-report/promoting-career-progression-and-longer-working-lives-by-creating-healthy-and-age-inclusive-workplaces_39b3be47.html?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.