Rostoucí teploty a častější vlny veder přiměly část evropských turistů hledat v létě mírnější podnebí. Místo středomořských letovisek si vybírají jižní Švédsko, Finsko, Norsko, Island nebo severnější oblasti zemí, které byly dosud oblíbené hlavně mimo hlavní sezonu. Anglické označení „coolcation“, tedy dovolená v chladnějším klimatu, se v cestovním ruchu používá stále častěji.
Podle agentury AFP, která o trendu informovala prostřednictvím serveru Euronews, zaznamenaly v roce 2026 zvýšený zájem například jižní Finsko a norský region Vestland. Cestovatelé se obracejí také k Galicii ve Španělsku, francouzské Normandii a Alsasku nebo k italskému Tridentsku-Horní Adiži. Na francouzské verzi rezervačního portálu Hotels.com vzrostlo po první květnové vlně veder vyhledávání ubytování v Kodani o 246 procent.
„Lidé nám říkají, že unikli před horkem v jižních částech Evropy,“ uvedl podle AFP Terje Viblom Pedersen, průvodce působící na jihovýchodě Švédska. Návštěvníci podle něj oceňují teploty pod 30 stupňů Celsia, mořský vzduch i menší přeplněnost ve srovnání s tradičními letními destinacemi. Výzkum OECD zveřejněný v červnu zároveň uvádí, že klimatické změny už ovlivňují nejen výběr místa, ale také načasování dovolených. Výhodu mohou získat severní Evropa, alpské oblasti a některé části Kanady.
Příliv návštěvníků však může vytvořit nový problém. Destinace, které turisty lákají právě svou nedotčenou přírodou, často nemají infrastrukturu ani kapacitu na rychlý růst cestovního ruchu. Větší počet lidí znamená vyšší spotřebu vody a energie, více dopravy a odpadu, erozi stezek a rušení zvířat. U pobřežních a arktických oblastí se přidává také provoz výletních lodí a přistávání na místech, která jsou citlivá na poškození vegetace.
Výrazný příklad představuje Špicberk, norské souostroví v Severním ledovém oceánu. Norský monitorovací systém MOSJ upozorňuje, že pohyb návštěvníků může negativně ovlivnit ptáky, savce, vegetaci i kulturní památky. Vláda proto od 1. ledna 2025 zpřísnila pravidla pro cestovní ruch a chce rozvoj odklonit od růstu založeného na samotném objemu návštěvníků. Všichni cestující na Špicberky současně platí poplatek 150 norských korun do fondu na ochranu životního prostředí.
Podobný tlak zažívá Island, který dlouhodobě staví turistickou nabídku na krajině, geotermálních lokalitách a ledovcích. OECD uvádí, že téměř polovina zahraničních návštěvníků v islandském průzkumu označila tamní chladnější klima a kvalitu ovzduší za faktor, jenž měl určitý až významný vliv na jejich rozhodnutí přicestovat. Evropská klimatická hodnocení zároveň upozorňují, že oteplování zasahuje celý kontinent od Středomoří po Arktidu. Přesun turistů na sever proto nemusí znamenat menší dopad na přírodu, ale spíše jeho přerozdělení do míst, která jsou na něj často méně připravená.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.