Pojišťovny zrychlují zavádění umělé inteligence do administrativy, likvidace škod i komunikace s klienty. Technologie má omezit ruční přepisování údajů z formulářů a smluv, třídění příloh nebo opakované vyřizování jednoduchých dotazů. Ve většině případů však nejde o plně automatické rozhodování bez člověka. Evropský dohledový úřad pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění EIOPA uvádí, že pojišťovny nasazují generativní AI hlavně jako asistovaný nástroj v interních procesech.
Podle průzkumu EIOPA zveřejněného v únoru 2026 aktivně používalo generativní umělou inteligenci 65 procent z 347 pojišťoven z 25 evropských zemí. Velká část projektů byla stále ve fázi ověřování konceptu, tedy testování před rozsáhlejším zavedením do běžného provozu. Regulátor zároveň zjistil, že použití se soustřeďuje zejména na zpracování dokumentů, správu pojistných událostí, odhalování podvodů, vývoj softwaru a komunikaci se zákazníky. Zdroj: průzkum EIOPA o využití generativní AI v pojišťovnictví. ([eiopa.europa.eu](https://www.eiopa.europa.eu/publications/generative-ai-market-survey-outlook-use-cases-and-risk-management_en?utm_source=openai))
Automatizace tak zasahuje především činnosti, které dosud vyžadovaly velké množství rutinní kancelářské práce. Systém může například vytěžit údaje z faktury či fotografií, připravit souhrn podkladů k pojistné události nebo navrhnout odpověď pracovníkovi klientského centra. U škod může zkrátit dobu mezi dodáním kompletních podkladů a jejich předáním likvidátorovi. EIOPA uvádí, že ověřování faktur a obrazových podkladů patří mezi procesy, kde AI může přispět k rychlejšímu vyplacení pojistného plnění. ([eiopa.europa.eu](https://www.eiopa.europa.eu/document/download/bdd11c63-5f48-442f-8291-598557af44a2_en?filename=Impact+Assessment+-+Opinion+on+Artificial+Intelligence+governance+and+risk+management.pdf&prefLang=ro&utm_source=openai))
Rozšíření technologií ale neznamená, že pojišťovny automaticky přestanou potřebovat zaměstnance. Mění se zejména skladba práce: ubývá úkonů založených na přepisování, kontrole úplnosti dokumentace a vyhledávání informací ve více systémech. Naopak zůstává potřeba lidí, kteří posoudí nestandardní škody, kontrolují výstupy modelů, řeší stížnosti nebo nesou odpovědnost za rozhodnutí s významným dopadem na klienta. EIOPA ve svém hodnocení popisuje převahu systémů fungujících pod lidským dohledem, nikoli autonomních nástrojů rozhodujících samostatně. ([eiopa.europa.eu](https://www.eiopa.europa.eu/supervising-innovation-insurance-navigating-new-risks-new-technologies-new-data-benefit-society-2026-04-15_en?utm_source=openai))
Největší prostor je v provozu, ne v rozhodování o klientovi
Umělá inteligence nebyla pro pojišťovnictví novinkou ani před nástupem veřejně dostupných jazykových modelů. Tradiční modely už obor využíval při oceňování rizika, stanovení pojistného, sjednávání pojištění, odhalování podvodů či správě škod. Zpráva EIOPA o digitalizaci uvádí, že AI používala polovina neživotních pojišťoven a 24 procent životních pojišťoven; v dalších třech letech s jejím nasazením počítalo dalších 30 procent neživotních a 39 procent životních pojišťoven. Generativní modely nyní rozšiřují možnosti zejména v práci s nestrukturovaným textem a obrazovými daty. ([eiopa.europa.eu](https://www.eiopa.europa.eu/publications/traditional-ai-generative-ai-implications-insurance-sector_en?utm_source=openai))
Také české pojišťovny uvádějí investice do digitalizace a automatizace. Kooperativa ve své zprávě o solventnosti a finanční situaci za rok 2025 uvedla, že pojišťovny ve skupině směřovaly investice do automatizace likvidace pojistných událostí, pokročilé analytiky a nástrojů umělé inteligence pro oceňování rizik a klientskou komunikaci. Uvedla rovněž pokračující vývoj svého hlavního informačního systému NEURON. Z veřejných dokumentů však neplyne, kolik pracovních míst tyto změny v českém sektoru nahradily nebo vytvořily. ([koop.cz](https://www.koop.cz/file/edee/2026/04/SFCR-zprava-2025-def.pdf?utm_source=openai))
Rychlejší nasazování AI zároveň zvyšuje regulatorní požadavky. EIOPA vydal v srpnu 2025 stanovisko k řízení rizik umělé inteligence, které zdůrazňuje kvalitu dat, evidenci fungování modelů, kybernetickou bezpečnost, vysvětlitelnost výstupů, spravedlivé zacházení a lidský dohled. Zvláštní význam má použití AI pro posuzování rizika a určování ceny v životním a zdravotním pojištění, které evropská pravidla řadí mezi vysoce rizikové případy. Pravidla pro vysoce rizikové systémy uvedené v příloze III unijního aktu o AI se po pozdější úpravě začnou používat 2. prosince 2027; pro další skupinu systémů platí termín 2. srpna 2028. ([eiopa.europa.eu](https://www.eiopa.europa.eu/supervision-ai-finding-right-balance-2025-09-16_en?utm_source=openai))
Rozdíl mezi testováním a skutečným plošným využitím zůstává značný. Studie Capgemini z května 2026 uvádí, že pokročilé schopnosti AI ve škodním pojištění dokázalo ve větším měřítku rozvinout deset procent sledovaných pojišťoven, zatímco 60 procent zůstávalo ve fázi průzkumu nebo ověřování konceptu. Pro pojišťovny tak vedle nákupu technologií zůstává zásadní propojení nových nástrojů se staršími informačními systémy, kontrola dat a nastavení odpovědnosti za rozhodnutí, která ovlivňují klienta. ([capgemini.com](https://www.capgemini.com/gb-en/news/press-releases/the-moment-of-ai-truth-for-property-casualty-insurance-trailblazers-see-21-higher-revenue-growth-while-broader-industry-lags/?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.