V kostní dřeni lebky se nacházejí dosud nepopsaná centra imunitní reakce, která mohou pomáhat chránit mozek před nádory a dalšími nemocemi. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců při experimentech na myších. O objevu informovala Deutsche Welle s odkazem na studii zveřejněnou v časopise Nature.
Výzkumníci při zobrazování a analýze lebek myší objevili v zadní části lebky shluky buněk, které připomínají struktury známé z lymfatických uzlin. Nacházely se v nich B-lymfocyty a T-lymfocyty spolu s takzvanými antigen prezentujícími buňkami. Ty imunitnímu systému předkládají části cizorodých organismů nebo nádorů a pomáhají tím spustit cílenou obrannou reakci.
Podle studie se tyto struktury podílejí na takzvaném imunitním dohledu nad centrální nervovou soustavou. Mozek byl dlouho považován za místo do značné míry oddělené od imunitního systému. Výzkum z posledních let ale ukázal, že mezi kostní dření lebky, mozkovými obaly a povrchem mozku existují cévní a další spojení, jimiž mohou imunitní buňky putovat.
Reakce na nádor v mozku
Vědci následně zkoumali, zda nově popsaná centra skutečně ovlivňují obranu proti nádorům. Myším vpravili nádorové buňky do mozku a u části z nich pomocí experimentální látky narušili aktivaci B- a T-lymfocytů v lebce. Tato zvířata přežívala v průměru kratší dobu než myši, které dostaly placebo. V jiném pokusu vědci imunitní aktivaci naopak posílili kombinací tří látek a léčené myši žily přibližně o deset dní déle než kontrolní skupina.
Výsledky podle autorů naznačují, že lebka není pouze mechanickou ochranou mozku, ale také místem, kde se mohou připravovat a koordinovat imunitní reakce namířené proti dění v centrální nervové soustavě. Studie však vychází především z pokusů na myších a neprokazuje, že stejný mechanismus funguje u lidí.
Určité indicie o podobných strukturách u člověka vědci získali z genetických dat odebraných při dřívějších výzkumech lidské lebky. Data ukazují na aktivitu T-lymfocytů a jejich spolupráci s B-lymfocyty v odpovídající oblasti. Přímé potvrzení by ale vyžadovalo další analýzu lidské kostní dřeně, například ve vzorcích odebraných po úmrtí.
Objev by v budoucnu mohl pomoci při vývoji léčby nádorů mozku, infekcí nebo zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Zatím není jasné, zda by bylo možné tato centra bezpečně ovlivňovat léky u pacientů. Výzkum proto podle vědců představuje především nový popis fungování imunitního systému a základ pro další studie.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.