Ve Francii ve čtvrtek protestovalo více než 600 000 lidí. Demonstrace se konaly v několika městech a spojily odboráře, studenty i další skupiny nespokojené s vysokými životními náklady a stavem veřejných služeb. Podle francouzského ministerstva vnitra se účastníci domáhali především vyšších mezd a větší podpory pro školství. Protesty představují další tlak na vládu, která se snaží reagovat na rostoucí sociální nespokojenost.
Hlavní pochod v Paříži proběhl podle agentury AP převážně pokojně. V davu byli studenti s transparenty upozorňujícími na nerovnost a na to, že lidé stále obtížněji pokrývají běžné výdaje. Demonstranti kritizovali ceny energií, pohonných hmot a zboží, ale také nedostatek učitelů a zhoršující se podmínky ve školách.
Francouzské úřady předem nasadily do ulic přibližně 70 000 policistů a dalších příslušníků bezpečnostních složek. Opatření mělo zabránit opakování násilností z předchozích protestů. Ty se v některých městech změnily ve střety s policií, rabování a útoky na majetek. Deutsche Welle uvedla, že ani při čtvrteční mobilizaci se incidentům zcela nepodařilo zabránit.
Od studentských protestů k širšímu hnutí
Současná vlna demonstrací původně vycházela především z nespokojenosti studentů s podmínkami na středních a vysokých školách. Postupně se k ní přidaly odborové svazy a lidé, kteří požadují vyšší příjmy a účinnější ochranu před zdražováním. Protestní hnutí tak spojilo několik různých témat, od školství přes mzdy až po ceny paliv a celkovou životní úroveň.
Čtvrteční demonstrace navázaly na předchozí protestní dny, při nichž se podle odhadů úřadů účast pohybovala ve stovkách tisíc lidí. Údaje ministerstva vnitra se přitom opakovaně liší od odhadů organizátorů, kteří obvykle uvádějí vyšší čísla. V Paříži se policie soustředila na ochranu obchodů, veřejných budov a dopravních uzlů, zatímco v dalších městech byly hlášeny menší potyčky a další projevy násilí.
Odbory před protesty jednaly s vládou o možných ústupcích, podle agentury AP se však zatím nepodařilo napětí výrazně zmírnit. Demonstranti požadují konkrétní opatření, která by zvýšila kupní sílu domácností a zlepšila financování škol. Vláda zároveň čelí tlaku, aby udržela veřejné výdaje pod kontrolou. Další vývoj protestů může ovlivnit i politickou debatu před francouzskými prezidentskými volbami v roce 2027.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.