Vlny veder si v různých zemích vybírají více obětí mezi ženami než mezi muži. Podle výzkumníků ale rozdíl nelze vysvětlit především fyziologickými odlišnostmi. Významnou roli hraje věk, zdravotní stav, způsob života, pracovní podmínky a také to, zda mají lidé možnost během horka odpočívat a ochladit se. Uvedla to Deutsche Welle.
Ženy se v souhrnných statistikách častěji objevují mezi oběťmi veder mimo jiné proto, že se dožívají vyššího věku a ve skupině nejstarších obyvatel jich bývá více. Právě vyšší věk patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory. Starší lidé hůře regulují tělesnou teplotu, častěji trpí chronickými nemocemi a mohou užívat léky, které zvyšují náchylnost k dehydrataci nebo přehřátí.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že rozdíly mezi ženami a muži při vlnách veder vznikají kombinací biologických, behaviorálních a společenských vlivů. Některé studie naznačují rozdíly v tělesné teplotě a toleranci horka, jiné ale ukazují, že zásadní mohou být sociální izolace, bydlení, chudoba nebo možnost vyhledat pomoc. Riziko proto nelze posuzovat pouze podle pohlaví.
Rozdílná práce i možnost odpočinku
Významnou okolností jsou pracovní podmínky. Muži častěji pracují venku nebo v profesích spojených s těžkou fyzickou námahou, což zvyšuje jejich bezprostřední vystavení horku. Ženy však v řadě zemí vykonávají špatně placenou neformální práci, pracují v domácnostech nebo pečují o děti a nemocné příbuzné. Taková práce může probíhat v přehřátých prostorách a bez nároku na pravidelné přestávky, dostatek vody či klimatizaci.
Výzkumníci upozorňují také na takzvanou nerovnost v možnosti odpočinku. Žena, která se stará o domácnost nebo jiné členy rodiny, nemusí během horka jednoduše přerušit práci a vyhledat chladnější místo. Domácí povinnosti navíc často zůstávají neplacené a ve statistikách pracovních rizik se neobjevují. Podobně může být obtížné ochladit se v bytě, pokud domácnost nemá klimatizaci nebo žije v hustě zastavěné oblasti, kde se teplo drží déle.
Teplo přitom představuje rostoucí zdravotní riziko. Podle evropské pobočky WHO zemřelo v roce 2022 v 35 evropských zemích v důsledku horka více než 61 000 lidí, v roce 2023 pak přes 47 000. Organizace zároveň uvádí, že úmrtnost související s horkem v evropském regionu za posledních 20 let vzrostla o více než 30 procent. Vlny veder mohou zhoršovat především srdeční a plicní onemocnění, ohrožují také starší lidi, těhotné ženy, děti a osoby pracující venku či při vysoké fyzické zátěži.
Odborníci proto doporučují, aby ochranná opatření zohledňovala nejen věk a zdravotní stav, ale i příjem, bydlení, pracovní režim a pečovatelské povinnosti. Varovné systémy, dostupná klimatizovaná či jinak ochlazovaná místa a pravidelné přestávky v práci mohou pomoci omezit dopady horka na ženy i muže.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.