Většina německých voličů neočekává, že kancléř Friedrich Merz dovede svou vládu až k řádným spolkovým volbám plánovaným na rok 2029. Vyplývá to z aktuálního průzkumu institutu YouGov, který si nechala zpracovat agentura DPA. Podle jeho výsledků 54 procent dotázaných nevěří, že předseda vlády zůstane ve funkci po celé volební období.
Nejčastější odpovědí bylo, že Merz letos ještě kancléřem zůstane, ale před volbami v roce 2029 bude vystřídán. Tuto možnost zvolilo 36 procent respondentů. Dalších 18 procent očekává, že Merz odejde z funkce už letos, zatímco 27 procent předpokládá, že v úřadu vydrží až do příštích voleb. Zbytek dotázaných na otázku nedokázal odpovědět nebo uvedl jinou možnost.
Průzkum zároveň ukázal nízkou míru osobní důvěry v kancléře. Na otázku, kdo je podle nich vhodnější pro vedení vlády, označilo Merze devět procent dotázaných. Jeho stranického kolegu Hendrika Wüsta, ministerského předsedu Severního Porýní-Vestfálska, uvedlo 25 procent respondentů. Výsledek ale sám o sobě neznamená, že by Wüst o kancléřský úřad usiloval.
Kancléř v oblasti požárů
Merz se po letní přestávce vlády vydal do Hürtgenwaldu v západní části Německa, kde rozsáhlý lesní požár zasáhl oblast v pohoří Eifel. Podle německých médií se setkal s hasiči, záchranáři a dalšími lidmi zapojenými do zásahu. Šlo o jeho první veřejné vystoupení po návratu z dovolené, uvedla stanice ZDF.
Požár v Eifelu patřil k nejvážnějším událostem letošní vlny veder v Německu. Úřady v postižených oblastech musely kvůli ohni omezovat pohyb obyvatel a nasadit rozsáhlé pozemní i letecké síly. Merz při návštěvě hovořil především o práci záchranných složek a o pomoci regionu; podle Deutsche Welle se jeho cesta uskutečnila v době, kdy se v zemi znovu rozproudila debata o připravenosti státu na přírodní katastrofy.
Kancléř vede koaliční vládu své konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a sesterské CSU se sociálními demokraty (SPD). Do úřadu nastoupil v květnu 2025 po vítězství konzervativního bloku v předčasných spolkových volbách. Jeho vláda čelí vedle nízké osobní podpory také kritice kvůli slabému hospodářskému růstu a sporům uvnitř koalice.
Politickou situaci komplikuje posilování pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která v průzkumech často dosahuje velmi vysoké podpory. V září 2026 mají v Německu proběhnout zemské volby ve třech spolkových zemích, mimo jiné v Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Výsledky mohou ukázat, zda se nespokojenost s vládou promítne do dalšího růstu podpory AfD.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.