Vláda zvažuje cenový strop na elektřinu při dalším růstu

Vláda zvažuje cenový strop na elektřinu při dalším růstu

Vláda je připravena v případě dalšího růstu cen na energetickém trhu stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i obchodníků. V pořadu Partie televize CNN Prima News to v neděli uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Konkrétní cenovou hranici, po jejímž překročení by kabinet opatření aktivoval, ministr neuvedl. Informaci přinesly Hospodářské noviny.

Podle Havlíčka vláda vývoj na energetickém trhu pravidelně sleduje. Pokud by ceny elektřiny podle něj dál výrazně rostly, kabinet by mohl zasáhnout přímo do cen na úrovni výrobců i dodavatelů. Ministr zároveň uvedl, že připravované opatření by nemělo dopad na státní rozpočet. Z dostupných informací ale není zřejmé, jak přesně by cenový strop fungoval ani jak by se případné omezení promítlo do smluv mezi výrobci, obchodníky a odběrateli.

Růst cen souvisí s plynem

České i evropské ceny elektřiny v posledních dnech rostou v souvislosti se zhoršením situace na Blízkém východě. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh na konci týdne překročila 80 eur za megawatthodinu (MWh), uvedly Hospodářské noviny. Plyn je významnou vstupní surovinou pro výrobu elektřiny a jeho zdražování se může promítat do cen na velkoobchodním trhu.

Konečná cena pro domácnosti a firmy se skládá z neregulované, obchodní části, regulované části a daní. Neregulovaná složka vychází mimo jiné z cen elektřiny na velkoobchodních trzích a její výši stanovují dodavatelé. Regulovanou část, která zahrnuje například distribuci a systémové služby, určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Úřad uvádí, že do neregulované složky nemůže dodavatelům zasahovat cenovým rozhodnutím. ([eru.gov.cz](https://eru.gov.cz/ceny-energii?utm_source=openai))

Pro rok 2026 se regulované ceny elektřiny změnily poté, co stát převzal financování příspěvku na podporované zdroje energie, známého jako POZE. ERÚ uvedl, že průměrná regulovaná cena pro odběratele na nízkém napětí, kam patří domácnosti a menší podnikatelé, klesla z 2772 korun za MWh v roce 2025 na 2352 korun v roce 2026, tedy o 15,1 procenta. U vysokého napětí pokles činil 21 procent a u velmi vysokého napětí 34,2 procenta. Jde však pouze o regulovanou část účtu, nikoli o celkovou cenu dodávky. ([eru.gov.cz](https://eru.gov.cz/eru-vydal-zmenovy-cenovy-vymer-kterym-upravuje-regulovane-ceny-na-rok-2026?utm_source=openai))

Vláda sleduje také ceny paliv

Havlíček v televizní debatě uvedl, že kabinet má připravená opatření také pro případ prudkého růstu cen pohonných hmot. O jejich použití chce podle něj rozhodovat s ohledem na situaci v okolních státech. Česko má postup koordinovat se zeměmi visegrádské skupiny, tedy s Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Pokud by některá ze zemí přistoupila k regulaci, vláda by podle ministra zvažovala obdobný krok.

Podle údajů společnosti CCS citovaných Hospodářskými novinami vzrostla ve sledovaném týdnu průměrná cena benzinu Natural 95 v Česku o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr. Nafta zdražila o 1,90 koruny na 47,79 koruny za litr. Tyto údaje se týkají pohonných hmot, nikoli elektřiny.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek