Střevní mikrobiom není jen soubor bakterií, které pomáhají s trávením. Podílí se také na fungování imunitního systému, metabolismu a tvorbě látek ovlivňujících střevní bariéru. Výzkumnice Monika Cahová z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny v podcastu Hospodářských novin uvedla, že pro jeho pestrost je důležitá především vláknina a rozmanitý jídelníček. Světová zdravotnická organizace doporučuje lidem starším deseti let přijímat nejméně 25 gramů přirozeně se vyskytující vlákniny denně, například z celozrnných obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny. ([podcasty.hn.cz](https://podcasty.hn.cz/c1-67931440-vlaknina-ano-dlouhy-pust-ne-co-prospiva-mikrobiomu-a-jak-souvisi-jeho-zdravi-s-parkinsonem))
Vláknina slouží části střevních mikroorganismů jako potrava. Při jejím rozkladu vznikají mimo jiné mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát. Tyto látky pomáhají udržovat střevní bariéru a ovlivňují imunitní reakce. Nejde přitom o jedinou konkrétní „zázračnou“ potravinu, ale o dlouhodobou pestrost stravy. HN v podcastu upozorňují také na fermentované potraviny, sladidla a půsty. Z dostupného popisu pořadu vyplývá, že Cahová varuje před dlouhým hladověním jako univerzálním nástrojem pro podporu mikrobiomu. ([podcasty.hn.cz](https://podcasty.hn.cz/c1-67931440-vlaknina-ano-dlouhy-pust-ne-co-prospiva-mikrobiomu-a-jak-souvisi-jeho-zdravi-s-parkinsonem))
Mikrobiom a Parkinsonova choroba
Vztah střev a mozku patří k rychle se rozvíjejícím oblastem výzkumu. U lidí s Parkinsonovou chorobou vědci opakovaně nacházejí odlišné složení střevních mikroorganismů než u zdravých kontrol. Studie z roku 2022, která sledovala 74 pacientů s Parkinsonovou chorobou a 74 kontrol, popsala trvale nižší zastoupení několika bakterií schopných vytvářet mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Meta-analýza šesti datových souborů pak u pacientů zaznamenala mimo jiné nižší výskyt bakterií Roseburia intestinalis a Faecalibacterium prausnitzii a nižší hladiny některých mikrobiální metabolitů. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9152137/?utm_source=openai))
Výsledky ale zatím neříkají, že změněný mikrobiom Parkinsonovu chorobu přímo způsobuje. Složení bakterií ovlivňuje věk, strava, léky, pohyb i další zdravotní faktory a jednotlivé studie se v některých závěrech liší. Hospodářské noviny proto v rozhovoru s Cahovou popisují tvrzení o střevním původu nemoci jako silnou, stále však hypotézu. U Parkinsonovy choroby se navíc některé zažívací potíže, zejména zácpa, mohou objevit roky před typickými motorickými příznaky. To podporuje zájem o takzvanou osu střevo–mozek, nikoli však důkaz, že by samotná úprava mikrobiomu dokázala nemoc zastavit. ([podcasty.hn.cz](https://podcasty.hn.cz/c1-67931440-vlaknina-ano-dlouhy-pust-ne-co-prospiva-mikrobiomu-a-jak-souvisi-jeho-zdravi-s-parkinsonem))
První klinické pokusy s ovlivněním mikrobiomu přinesly zajímavé, ale předběžné výsledky. Randomizovaná studie zveřejněná v roce 2025 sledovala 72 lidí s Parkinsonovou chorobou, kteří dostávali mastné kyseliny s krátkým řetězcem nebo prebiotickou vlákninu vedle běžné léčby. Výzkumníci popsali zlepšení motorických příznaků a změny v imunitních ukazatelích, zároveň ale zdůraznili potřebu dalšího ověřování. Podobně novější studie transplantace střevní mikrobioty u 72 pacientů zaznamenala zlepšení motoriky a zácpy, nejde však o běžně zavedenou léčbu. Praktickým závěrem současných poznatků tak zůstává pestrá strava s dostatkem přirozené vlákniny, nikoli „čištění“ mikrobiomu nebo dlouhé půsty. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12770440/?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.