Příští víkend, v pátek 9. a v sobotu 10. října, volíme zastupitele ve všech obcích a ve 27 obvodech i třetinu Senátu. Opozice drží horní komoru drtivou převahou, vláda ANO, SPD a Motoristů v ní má jen hrstku senátorů. Kolik křesel se hraje, které hranice rozhodují, na koho se dívat a co říkají průzkumy? A proč by nás tyhle volby měly zajímat víc, než bývá zvykem?
Úvodem: Volby pro ty, kdo umí počkat
Psychologové léta zkoumají, proč je pro nás tak těžké odmítnout jeden bonbon teď, když za chvíli můžeme dostat dva. Mozek je nastavený na okamžitou odměnu. To, co přijde za deset let, vnímá jako abstrakci. Ve vlastních životech to známe: hypotéka, kterou splácíme celý život, úspory, které si odpíráme, zahrada, kterou sázíme pro vnoučata. Rodina, která uvažuje jen do příští výplaty, dřív nebo později narazí.
Se státem je to stejné, jen ve větším. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 386 miliard korun, druhým nejvyšším v historii země. Samotný nový dluh zvýší náklady na jeho obsluhu zhruba o dvacet miliard ročně. To jsou peníze, které nepůjdou do škol, nemocnic ani silnic, ale bankám. A zaplatí je především ti, kdo dnes ještě nevolí: naše děti a vnoučata. Férově je potřeba dodat, že pohodlné žití na dluh nevymyslela jedna vláda. Utrácet dnes a účet poslat dál je pokušení, kterému podléhají politici všech barev, protože voliči za něj málokdy trestají.
Právě proto stojí za to brát vážně volby, které se tváří jako „ty méně důležité“. Senátor má mandát na šest let a Senát nelze rozpustit. Je to instituce postavená na dlouhém dechu, pojistka proti rozhodnutím ušitým na jeden volební cyklus. A obecní zastupitelstvo rozhoduje o věcech, které nás přežijí: o škole, kterou postaví, o vodovodu, který nechá zchátrat, o pozemku, který prodá pod cenou. Kdo chce, aby stát hospodařil jako rozumná rodina, nešetřil na budoucnosti a neplýtval, může to v říjnu říct nahlas. Nejlépe tak, že k volbám vůbec dojde.
Redakce Pestrého týdne
Volby v kostce
Volby do třetiny Senátu se letos poprvé konají podle novely Ústavy účinné od 1. ledna 2026. Obecní, krajské a senátní volby teď mají pevný termín v prvním celém říjnovém týdnu. Volit do Senátu může každý, komu je nejpozději v sobotu 10. října 18 let. Ve druhém kole stačí dovršit osmnáct do 17. října. Senátor se volí na šest let, v obvodě vyhrává ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Když se to nikomu nepovede, postupují dva nejúspěšnější do druhého kola.
Senát dnes: opoziční pevnost
Horní komora je jasnou baštou současné sněmovní opozice. Vládní tábor v ní má jen klub ANO s 15 senátory, z nichž 12 jsou členové hnutí. SPD ani Motoristé v Senátu nemají nikoho. Většinu drží kluby, které ve Sněmovně stojí v opozici.
O co se hraje: 27 křesel, 26 z nich brání opozice
Letošní třetina Senátu je pro opozici nepříjemná matematika. Ze 27 obvodů, kde se volí, drží většinu křesel strany, které jsou dnes ve Sněmovně v opozici. Sněmovní opoziční pětice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů má přímo 23 z nich, další drží regionální a nezávislí senátoři, kteří sedí v opozičních klubech. Vládní tábor brání jediné křeslo, Karvinou, kde navíc dosavadní senátor ANO Ondřej Feber znovu nekandiduje. Vláda tedy může jen získat, opozice jen ztrácet.
Historie přitom opozici moc nepřeje. Obhajující senátoři v Česku uspějí zhruba jen ve čtyřech případech z deseti. Ze 15 dosavadních senátních voleb se jen třikrát stalo, že obhájila většina těch, kdo to zkoušeli: v letech 1998, 2016 a 2022. Letos své křeslo brání 22 senátorů ve svém obvodu a k nim Karel Zitterbart (STAN), který ve Vyškově uvolnil místo předsedovi lidovců Janu Grolichovi a zkouší to v Brně.
Proti tomu stojí druhé pravidlo: Senát je tradičně komora, kde se voliči vyjadřují proti vládě. Politolog Petr Just mluví o „dvojitě opoziční“ komoře. Voliči v ní trestají vládu i stávající senátory. Letos tato dvě pravidla jdou proti sobě. Hnutí ANO před dvěma lety slavilo nejlepší senátní výsledek v historii, osm vlastních vítězů a jednoho koaličního, ale tehdy bylo v opozici. Teď je ve vládě a jede na sloganu „Vyměňte senátory za ty, co makaj“. Ve třech obvodech (Strakonice, Žďár nad Sázavou a Frýdek-Místek) ANO vlastního kandidáta vůbec nepostavilo.
Opozice se naopak letos, nečekaně, ve většině obvodů dokázala dohodnout na společných kandidátech. Přesto jí podle analýzy iROZHLAS ve čtvrtině obvodů hrozí, že se hlasy rozdělí mezi několik jejích kandidátů a do druhého kola se nedostane nikdo z nich.
Hranice, které rozhodují
Senát vládu svrhnout nemůže a většinu běžných zákonů po něm Sněmovna přehlasuje. Má ale několik pravomocí, ve kterých je jeho slovo konečné. Proto jsou důležité tři počty křesel:
| Hranice | Co znamená | Co potřebuje vládní tábor | Co potřebuje opozice |
|---|---|---|---|
| 41 (většina) | Kontrola vedení Senátu, souhlas se soudci Ústavního soudu, volební zákony, které Sněmovna nepřehlasuje | Vyhrát všech 27 obvodů. Prakticky nereálné | Ubránit zhruba 2 křesla. Většina je prakticky jistá |
| 49 (tři pětiny) | Ústavní většina v Senátu: schválení ústavních zákonů a některých mezinárodních smluv | Bez šance | Získat zhruba 10 z 27 křesel |
| 33 (blokační menšina) | Kdo má víc než dvě pětiny senátorů, může zablokovat změnu Ústavy | Vyhrát asi 19 z 27 obvodů | Zbývá jí v každém případě |
Skutečný boj se tedy nevede o to, kdo bude Senátu vládnout. To je předem dané. Hraje se o to, jak silnou pojistkou Senát zůstane. Pokud opozice udrží alespoň 49 křesel, může dál sama schvalovat i blokovat ústavní změny na straně Senátu. Pokud vládní tábor výrazně posílí, Senát zůstane brzdou, ale méně spolehlivou. Do hry vstupuje i nevyzpytatelnost klubu ANO: část jeho senátorů už letos pomohla zamítnout některé vládní priority, a hnutí proto letos podle iROZHLAS sází na „bezpečnější“ kandidáty.
Sázkové kanceláře počítají spíše s tím, že se sněmovní poměr do horní komory nepromítne. Podle jejich kurzů má ANO reálnou šanci zhruba ve třech obvodech: v Pelhřimově, Přerově a Karviné.
Na koho se dívat: nejzajímavější souboje
STAN · Plzeň-město
Bývalý náčelník Generálního štábu jde po vojenské kariéře do politiky. V Plzni se utká s obhajujícím Lumírem Aschenbrennerem (ODS) i kandidátkou ANO Lucií Kantorovou, takže se tu potkávají dva opoziční kandidáti.
KDU-ČSL · Vyškov
Předseda lidovců a jihomoravský hejtman, kterému v obvodu uvolnil místo senátor Zitterbart. Pro Grolicha jde i o osobní test síly. Koaliční politici mu vyčítají, že schůzi o nedůvěře vládě svolal kvůli své senátní kampani.
SEN 21 · Praha 5
Obhajující senátor čelí početnému poli: Lubomír Brož (ANO), Radko Sáblík (ODS), Zdeněk Šarapatka (TOP 09) a další. V Praze 5 tak proti sobě stojí hned tři kandidáti z opozičního tábora.
STAN × ODS · Praha 9
Obhajující senátor Starostů proti operní pěvkyni na kandidátce ODS, k tomu Radek Žalud (ANO). Jeden z obvodů, kde se opozice nedohodla.
Praha 1 · bez obhájce
Po Miroslavě Němcové, která končí, se o Prahu 1 utká spisovatel a nakladatel Padevět (STAN) s dlouholetým starostou Prahy 7 Čižinským (Praha sobě s podporou KDU-ČSL). Čižinský varuje před posílením ANO, za které kandiduje Ján Dudra.
ODS · STAN · ANO · Stačilo!
Obhajující Zdeněk Papoušek (ODS) proti „přeběhlému“ senátorovi Karlu Zitterbartovi (STAN), Jaroslavu Štěrbovi (ANO) a advokátce Kláře Samkové (Stačilo!). Opoziční hlasy se tu mohou rozdělit.
SLK · Česká Lípa
Liberecký hejtman a lídr Starostů pro Liberecký kraj vyzývá obhajujícího nezávislého senátora Jiřího Voseckého. Za ANO kandiduje Jitka Volfová.
Žďár nad Sázavou
Předseda senátorského klubu KDU-ČSL obhajuje proti starostovi Nového Města na Moravě Šmardovi. ANO tu nikoho nepostavilo, což může pomoci Šmardovi.
jediné křeslo ANO
Jediný mandát, který vládní tábor brání. Senátor Feber končí, o křeslo se za ANO pokusí Lenka Brzyskowská proti Aleši Poláchovi (ODS) a Mariam Szyje (Piráti).
Komunální volby: kdo povede města
Zatímco senátní volby se týkají jen třetiny republiky, své zastupitele si volí všichni. V Praze a sedmi dalších statutárních městech s městskými částmi či obvody (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Pardubice a Opava) voliči vybírají dvakrát: do zastupitelstva města i městské části. V metropoli kandiduje 1 060 lidí na 24 kandidátkách.
Stinná stránka komunální demokracie je ale stejně výmluvná. Ve 1 842 obcích se podařilo sestavit jen jednu kandidátku a ve třech obcích se volby neuskuteční vůbec, protože nevznikla žádná kandidátka nebo na ní nebylo dost lidí.
Praha: ANO a STAN nos na nos
Rozdíl mezi ANO a STAN je v mezích statistické chyby. ANO má výrazně vyšší podporu mezi staršími Pražany, Praha Sobě a Piráti oslovují spíš mladší. Rozhodovat může účast: k volbám chce určitě přijít jen 46 % Pražanů a voliči ANO deklarují nižší účast než voliči Pirátů nebo Prahy Sobě. Mezi lídry kandidátek má v průzkumu Petr Hlaváček (STAN) 11 %, Jan Hušbauer (ANO) a Adam Scheinherr (Praha Sobě) shodně 10 %. Téměř třetina lidí zatím neví, koho by chtěla v čele města.
Druhý průzkum ukazuje jiný obraz. Nejširší okruh potenciálních voličů má STAN, téměř polovinu Pražanů. ANO má sice užší dosah, ale nejjistější voliče. Výsledek v Praze tak rozhodne hlavně to, kdo dokáže své sympatizanty dostat k urnám.
Brno a další města
V Brně má podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi nejvyšší volební potenciál koalice lidovců a Starostů, která může oslovit skoro třetinu voličů. Za ní následuje koalice ODS a TOP 09, z jejíchž řad pochází dosavadní primátorka Markéta Vaňková, a třetí je ANO, které vede poslanec Václav Trojan. Do 55členného zastupitelstva kandiduje 16 uskupení.
Poznámka k regionálním datům: Veřejně dostupné průzkumy pro komunální volby existují jen pro Prahu a Brno. Spolehlivé srovnatelné průzkumy po jednotlivých krajích nejsou k dispozici, a proto je tu nevymýšlíme. Pro celkový obraz nálad slouží celostátní volební modely níže.
Jak by se volilo do Sněmovny: nálada v zemi
Všechny agentury se shodují ve třech věcech. ANO s náskokem vede, ale proti loňským volbám mírně oslabuje. Druhou nejsilnější stranou se stali Starostové, kteří odčerpávají voliče někdejší koalici Spolu. A koaliční Motoristé se drží pod pětiprocentní hranicí. Podle NMS by opoziční blok získal 45,3 % hlasů a vládní 42,7 %. Pro senátní volby je to dobrá zpráva pro opozici, protože v nich se tradičně projevuje nálada proti vládě.
Náš komentář: Pojistka, nebo trofej?
Opozice vede kampaň pod heslem, že Senát je „pojistka demokracie“. Vláda odpovídá, že pojistka se změnila v trofej opozičních stran. Pravdu mají v něčem obě strany. Senát skutečně funguje jako protiváha a v posledních letech byl pro každou vládu nepohodlný. Jenže hodnota pojistky se neměří tím, komu patří, ale tím, jestli ji senátoři používají rozumně. Senát, který jen mechanicky blokuje vše, co přijde ze Sněmovny, je stejně málo užitečný jako Senát, který vše mechanicky schvaluje.
Proto stojí za to volit konkrétní lidi, ne jen dresy. V senátním obvodu volíte jednoho člověka na šest let. Podívejte se, co dělal, jestli umí číst zákony a jestli dokáže říct ne i vlastní straně. A v obci se podívejte, kdo umí počítat. Rozpočet obce je stejný jako rozpočet rodiny: dá se z něj žít dobře jen tehdy, když se neutrácí víc, než přichází, a když se myslí i na to, co přijde za deset let.
V senátních volbách bývá účast nízká, často kolem třetiny voličů, ve druhém kole ještě nižší. Každý hlas tak váží víc než ve volbách do Sněmovny. Kdo chce, aby stát myslel dlouhodobě, může začít tím, že si na jednu hodinu v pátek nebo v sobotu odepře okamžité pohodlí a dojde k urně.
Redakce Pestrého týdne
Zdroje
Ministerstvo vnitra ČR (termíny a podmínky voleb) · iROZHLAS.cz (analýza obhajob, seznam kandidátů, dohody opozice) · Wikipedie: Volby do Senátu 2026, Volby do zastupitelstev obcí 2026 · kurzynavolby.cz a sazkovekancelare.cz (složení klubů, kurzy) · Deník Referendum · Blesk.cz · Median, STEM, NMS, Ipsos (volební modely) · ČTK, Pražský deník, Novinky (pražské průzkumy) · Deník N, Brněnský deník (Brno) · Centrum veřejných financí, infodnes.cz (rozpočet 2027).