Ve více než třech stovkách českých měst počet obyvatel klesá. V některých případech je úbytek natolik rychlý, že by při pokračování současného trendu mohly během zhruba sta let přijít o většinu obyvatel. Podle Hospodářských novin se problém týká především části Ostravska, Jesenicka a severozápadních Čech, tedy oblastí, které dlouhodobě čelí odchodu mladších lidí a slabší nabídce pracovních příležitostí.
Demografický vývoj se přitom neprojevuje jen v počtu obyvatel. Menší počet domácností oslabuje poptávku po bydlení, službách i místních obchodech. Pro majitele bytů to může znamenat delší dobu hledání nájemníků a kupujících. Nízká pořizovací cena proto sama o sobě nemusí znamenat výhodnou investici. Rozhodující je také to, zda bude ve městě za deset nebo dvacet let dost lidí, kteří budou chtít v dané lokalitě bydlet.
Český statistický úřad uvádí, že mezi lety 2001 a 2025 zaznamenaly pokles počtu obyvatel čtyři ze čtrnácti krajů. V posledních letech se k přirozenému úbytku, tedy k rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých, v některých regionech přidává také záporné saldo migrace. To znamená, že z území odchází více lidí, než se do něj stěhuje.
Výrazný pokles vykazuje například Ústecký kraj. Podle Českého statistického úřadu v něm během prvních tří čtvrtletí roku 2025 ubylo téměř 3,4 tisíce obyvatel. Za poklesem stál přirozený úbytek i záporná migrace a šlo o nejvyšší meziroční úbytek od vzniku kraje v roce 2000. K 30. září 2025 měl kraj zhruba 7,4 procenta obyvatel České republiky.
Rozdíly mezi regiony se mohou prohlubovat
Celkový počet obyvatel Česka přitom nemusí klesat stejným tempem jako počet obyvatel jednotlivých měst. Část úbytku vyrovnává přistěhovalectví ze zahraničí a růst měst v zázemí Prahy nebo dalších silných center. Vývoj ale není rovnoměrný. Podle ČSÚ se počet obyvatel Středočeského kraje mezi roky 2001 a 2025 zvýšil o 381 tisíc na 1,477 milionu, zatímco některé strukturálně slabší regiony se dlouhodobě zmenšují.
Demografická projekce ČSÚ počítá s tím, že počet obyvatel Česka se bude v dlouhém období měnit jen omezeně, zároveň však bude populace stárnout. Podíl lidí ve věku 65 let a více by měl podle střední varianty projekce vzrůst z přibližně jedné pětiny na zhruba třetinu kolem roku 2100. Pro jednotlivá města to znamená rozdílné nároky na školy, zdravotní a sociální služby i bytový fond.
U nemovitostí proto bude vedle ceny stále důležitější místní demografie, zaměstnanost, dopravní dostupnost a kvalita služeb. Město s levnými byty může nabídnout vyšší výnos z nájmu, pokud má stabilní poptávku. V lokalitě, která rychle ztrácí obyvatele, však může nízká cena odrážet dlouhodobě slabý zájem o bydlení a horší vyhlídky na budoucí prodej.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.