Výsledky českých patnáctiletých žáků se v mezinárodním srovnání zhoršují ve všech třech sledovaných oblastech. Nejvýraznější pokles proti předchozímu testování z roku 2022 se týká čtenářské gramotnosti. Z dlouhodobého hlediska klesají nejvíce výsledky v matematice. U přírodovědné gramotnosti je zhoršení podle zveřejněných výsledků statisticky nevýznamné. Vyplývá to z nejnovějšího cyklu testování PISA, který organizuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). O výsledcích informovaly Hospodářské noviny. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67926940-cteni-matematika-vysledky-ceskych-zaku-se-propadaji-ve-vsech-oblastech-ve-srovnani-se-zahranicim-jsou-ale-stale-nadprumerni))
PISA měří, zda patnáctiletí dokážou znalosti využít při řešení úloh, s nimiž se mohou setkat mimo školu. Nejde tedy jen o ověřování naučených postupů. Čtenářská gramotnost sleduje například porozumění textu a práci s informacemi, matematická schopnost řešit praktické problémy a přírodovědná porozumění vědeckým jevům a vyhodnocování důkazů.
Česko přesto zůstává mezi úspěšnějšími vzdělávacími systémy. V testování PISA 2022 dosáhli čeští žáci ve všech třech hlavních oblastech výsledku nad průměrem OECD. V matematice získali v průměru 487 bodů proti 472 bodům za OECD, ve čtení 489 bodů proti 476 bodům a v přírodních vědách 498 bodů proti 485 bodům. Česká republika tehdy patřila mezi 18 zemí a ekonomik, které byly nad průměrem OECD ve všech třech sledovaných předmětech. ([gpseducation.oecd.org](https://gpseducation.oecd.org/CountryProfile?primaryCountry=CZE&topic=PI&treshold=5&utm_source=openai))
Za příznivým mezinárodním postavením se ale skrývá vysoký podíl slabých žáků. V roce 2022 dosáhlo alespoň základní úrovně matematické gramotnosti 74 procent českých patnáctiletých, zatímco průměr OECD činil 69 procent. Ve čtení šlo o 79 procent žáků proti 74 procentům v OECD a v přírodních vědách o 80 procent proti 76 procentům. Základní úroveň znamená, že žák zvládne jednoduché úlohy a dokáže porozumět běžné situaci, nikoli však nutně složitější problémy vyžadující samostatné uvažování. ([oecd.org](https://www.oecd.org/en/publications/pisa-2022-results-volume-i-and-ii-country-notes_ed6fbcc5-en/czech-republic_4a597d07-en.html?utm_source=openai))
Podíl žáků pod touto hranicí se v delším období zvýšil zejména v matematice a přírodních vědách. Ve srovnání s rokem 2012 přibyly v matematice čtyři procentní body a v přírodovědné gramotnosti šest procentních bodů. OECD současně upozorňuje, že rozdíly mezi žáky souvisejí se socioekonomickým zázemím rodin. V Česku vysvětlovalo v roce 2022 zhruba 22 procent rozdílů v matematických výsledcích, zatímco průměr OECD činil 15 procent. ([oecd.org](https://www.oecd.org/en/publications/pisa-2022-results-volume-i-and-ii-country-notes_ed6fbcc5-en/czech-republic_4a597d07-en.html?utm_source=openai))
Výsledky tak ukazují dvojí obraz českého školství. V mezinárodním srovnání si země stále drží nadprůměrnou pozici a má také vyšší podíl špičkových žáků než OECD jako celek. Zároveň se však zvyšuje počet těch, kteří nedosáhnou ani základní úrovně, a rozdíly mezi jednotlivými skupinami žáků zůstávají výrazné. OECD uvádí, že v testování z roku 2022 byl rozdíl v matematice mezi sociálně zvýhodněnou a znevýhodněnou čtvrtinou českých žáků 116 bodů, oproti průměru 93 bodů v zemích OECD. ([oecd.org](https://www.oecd.org/en/publications/pisa-2022-results-volume-i-and-ii-country-notes_ed6fbcc5-en/czech-republic_4a597d07-en.html?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.