Zatčení Pavla Durova, zakladatele a šéfa společnosti Telegram, které znamená varování pro světové technologické giganty, bylo iniciováno malou kybernetickou jednotkou v rámci pařížské prokuratury. Jednotka, vedená 38letou Johannou Brousse, se nyní stala centrem pozornosti pro svůj odvážný krok zaměřený proti jednomu z největších technologických lídrů.
Zatčení Durova, 39letého ruského podnikatele, z minulé soboty znamená zásadní změnu v tom, jak mohou některé světové úřady začít přistupovat k šéfům technologických společností, kteří se zdráhají dohlížet na nelegální obsah na svých platformách. Prokuratura argumentuje, že Durov nese odpovědnost za údajnou nelegálnost na své platformě a že je nyní formálně vyšetřován pro podezření ze zločinného spolčení. Podezření se týká toho, že Telegram umožňuje zveřejňování obrázků dětského zneužívání, obchodování s drogami a podvodů.
Durovův právník označil obvinění za „absurdní“ a uvedl, že aplikace Telegram dodržuje evropské zákony. Podobné prohlášení vydala již dříve i samotná společnost Telegram.
Být formálně vyšetřován ve Francii neznamená automaticky vinu nebo nutně vést k soudnímu řízení, ale naznačuje, že soudci považují důkazy za dostatečné k pokračování vyšetřování. Tato vyšetřování mohou trvat roky, než jsou případně předána k soudu nebo uzavřena. Durov je nyní volný na kauci, ale nesmí opustit Francii.
Jednotka J3, kterou Brousse vede, začala Durova vyšetřovat začátkem tohoto roku poté, co zjistila, že jeho aplikace je využívána k mnoha údajným zločinům, a byla frustrována „téměř úplnou absencí reakce Telegramu na soudní žádosti,“ uvedla ve středu pařížská prokurátorka Laure Beccuau.
Brousse odmítla poskytnout komentář. V rozhovoru pro deník Liberation v lednu však uvedla, že její kancelář dohlíží na rostoucí počet vyšetřování týkajících se Telegramu a konkurenční aplikace Discord, přičemž řešení zločinů na těchto platformách označila za „jednu ze svých bitev“.
Jednotka J3, kterou Brousse vede od roku 2020, je nejdůležitější kybernetickou jednotkou ve Francii s pravomocí stíhat po celé zemi. Přesto je malá, s pouhými pěti prokurátory, což je podstatně méně než 55-60 kybernetických prokurátorů ve Švýcarsku, jak uvedla parlamentní zpráva z roku 2022. S omezenými prostředky „prioritizují nejzávažnější zločiny“, řekla Brousse loni v rozhovoru pro Le Figaro.
Brousse také v podcastu v roce 2022 uvedla, že chce být tvrdá, aby „kyberzločinci věřili, že pokud zaútočí na Francii, budou přísně souzeni a potrestáni.“
Tato jednotka byla zvyklá na „mimořádně citlivé případy“, dodala, a někdy se právní a geopolitické otázky prolínají.
Patrick Perrot, který koordinuje vyšetřování podporovaná umělou inteligencí u francouzské četnictva a radí kybernetické jednotce Ministerstva vnitra, uvedl, že J3 byla inovativní ve snaze stíhat případy, které nastavují mezinárodní precedens.
„Myslím, že to ukazuje, že nemůžete s těmito platformami dělat cokoli, co chcete,“ řekl Perrot agentuře Reuters. „Je to skutečná otázka pro budoucnost, protože tyto platformy se neustále množí, takže výzva regulace je zásadní.“
Právní experti však varují, že Brousse může čelit obtížnému úkolu prokázat, že Durov věděl a schválil kriminální činnosti na své aplikaci, což označují za „velmi sporné“.
Robin Binsard, právník, který se zabýval případy Encrochat u nejvyššího francouzského soudu, uvedl, že to, že Telegram nevyhověl žádostem orgánů činných v trestním řízení, „automaticky neznamená, že se stal spolupachatelem kriminálního projektu.“
Jasné však podle Binsarda je, že „Francie se zaměřuje na poskytovatele šifrovaných zpráv“ a že by se i další provozovatelé takových aplikací, jako je Signal, měli zajímat o to, zda jsou v souladu s francouzskými předpisy.