Vědci z Kalifornské univerzity v Irvine (UC Irvine) objevili potenciální způsob, jak zvrátit věkem podmíněnou ztrátu zraku. Tento výzkum se zaměřuje na gen ELOVL2, označovaný jako „stárnoucí gen“, a na obnovu esenciálních mastných kyselin v sítnici oka. Experimenty provedené na myších naznačují, že suplementace specifickými polynenasycenými mastnými kyselinami, nejen kyselinou dokosahexaenovou (DHA), může zlepšit vizuální funkce a dokonce reversibilně ovlivnit známky stárnutí buněk.
V rámci studie vědci analyzovali vliv mastných kyselin na zdraví sítnice a jejich schopnost ovlivnit genovou expresi spojenou se stárnutím. ELOVL2 hraje klíčovou roli v metabolismu mastných kyselin, a jeho dysregulace byla spojena se zhoršením zrakových funkcí. Vědci zjistili, že suplementace specifickými mastnými kyselinami, které jsou přítomny v některých potravinách a doplňcích stravy, může pozitivně ovlivnit úroveň ELOVL2 a tím i celkovou funkci sítnice.
V experimentu byly myši krmeny dietou obohacenou o různé typy polynenasycených mastných kyselin. Výsledky ukázaly, že myši, které dostávaly suplementy s těmito mastnými kyselinami, vykazovaly signifikantní zlepšení v oblasti vizuální funkce. Měřením elektrické aktivity sítnice a reakcí na světlo bylo prokázáno, že suplementace vedla k obnovení schopnosti sítnice reagovat na podněty, což je klíčový ukazatel zdraví zraku.
Další část výzkumu se zaměřila na buněčné stárnutí. Vědci zjistili, že suplementace mastnými kyselinami vedla k redukci známek stárnutí v buněčných kulturách sítnice. Tento efekt byl spojen s pozitivními změnami v expresi genů, které regulují buněčný cyklus a apoptózu. To naznačuje, že mastné kyseliny mohou mít ochranný účinek na buňky sítnice, čímž se zvyšuje jejich odolnost vůči stárnutí a degeneraci.
Kromě DHA se ukázalo, že i další mastné kyseliny, jako je kyselina eikosapentaenová (EPA), mohou hrát důležitou roli v udržování zdraví sítnice. Vědci zdůraznili, že rozmanitost v příjmu těchto mastných kyselin může mít klíčový vliv na prevenci a léčbu věkem podmíněné ztráty zraku. Tím se otevírá cesta pro další výzkum zaměřený na vývoj nových terapeutických přístupů, které by mohly zahrnovat dietní intervence a suplementaci.
Tento výzkum přináší nové pohledy na to, jak mohou jednoduché změny v dietě ovlivnit zdraví zraku a potenciálně zvrátit některé negativní efekty stárnutí. Vzhledem k rostoucímu počtu lidí trpících poruchami zraku souvisejícími se stárnutím, jako je věkem podmíněná makulární degenerace, by tyto poznatky mohly mít dalekosáhlé důsledky pro veřejné zdraví a prevenci zrakových onemocnění.
Vědci z UC Irvine plánují pokračovat ve svém výzkumu, aby lépe porozuměli mechanismům, kterými mastné kyseliny ovlivňují zdraví sítnice a jaké konkrétní typy mastných kyselin by mohly být nejúčinnější v prevenci a léčbě poruch zraku. Tato práce by mohla vést k novým doporučením pro výživu a terapeutické strategie, které by mohly zlepšit kvalitu života starších lidí a snížit riziko ztráty zraku.