Premiér Andrej Babiš se rozhodl přesunout agendy lidských práv z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Tento krok vyvolal vlnu kritiky ze strany odborníků a aktivistů, kteří upozorňují na možné negativní dopady na pomoc občanům, kteří se ocitli v obtížných životních situacích, včetně příslušníků menšin nebo osob závislých na drogách. Podle novináře Jana Tvrdoň z Deníku N se tímto rozhodnutím zvyšuje riziko resortismu, kdy každé ministerstvo bude mít tendenci soustředit se pouze na své vlastní zájmy a perspektivy.
Babišovo rozhodnutí je součástí širšího úsilí o restrukturalizaci vládních agend a posílení efektivity státní správy. Podle premiéra je cílem zajistit, aby jednotlivá ministerstva mohla lépe reagovat na specifické potřeby různých skupin obyvatelstva. „Je důležité, aby každé ministerstvo mělo možnost se zaměřit na své oblasti a přizpůsobit politiky konkrétním potřebám,“ uvedl Babiš. Tento krok však vyvolává obavy, že se ztratí celkový pohled na problematiku lidských práv a že pomoc těmto skupinám bude oslabena.
Jan Tvrdoň v souvislosti s tímto krokem upozorňuje na nebezpečí, které může přinést rozdělení agend mezi jednotlivá ministerstva. „Dostáváme se k resortismu, kdy si každé ministerstvo hlídá ten svůj dvoreček a má svou perspektivu. To je v pořádku, ale u některých věcí je důležitý nadhled z více úhlů,“ říká Tvrdoň. Podle něj může být tento přístup kontraproduktivní, zejména v oblastech, kde je potřeba komplexní a koordinovaný přístup.
Kritici Babišova rozhodnutí také varují, že přesun agend může vést k oslabení ochrany práv menšin a znevýhodněných skupin. Například organizace zabývající se ochranou práv LGBTQ+ osob nebo pomoci lidem se závislostmi vyjadřují obavy, že bez centrálního koordinátora se ztrácí možnost efektivně reagovat na jejich specifické potřeby. „Je to krok zpět v ochraně lidských práv v naší zemi,“ uvedla jedna z aktivistek, která si přála zůstat v anonymitě.
Babišova vláda čelí v poslední době i dalším výzvám, včetně vnitrokoaličních sporů. Někteří členové koalice vyjadřují nespokojenost s tím, jak je vedení vlády nastaveno, a obávají se, že Babišova snaha o posílení své pozice by mohla mít negativní dopad na stabilitu vlády. Jan Tvrdoň v této souvislosti upozorňuje na to, že není vyloučený konec ministra pro lidská práva a legislativu, který by mohl být obětí vnitrokoaličních konfliktů.
Podle Tvrdoňa se současná situace může vyvinout tak, že se vláda dostane do stavu, kdy bude muset čelit nejen kritice ze strany opozice, ale i nespokojenosti vlastních členů. „Pokud se Babiš rozhodne přitvrdit a ukázat, že nechce být slabým premiérem, může to vést k dalšímu zhoršení vztahů uvnitř koalice,“ varuje Tvrdoň.
V současné době se očekává, že se na toto téma uskuteční diskuse jak v rámci vlády, tak i v širší společnosti. Odborníci a aktivisté vyzývají k otevřené debatě o budoucnosti lidských práv v České republice a zdůrazňují potřebu zachovat centrální koordinaci v této oblasti. „Je nezbytné, aby se o těchto otázkách diskutovalo a aby se hledaly cesty, jak zajistit, že pomoc těmto skupinám bude efektivní a dostupná,“ dodává Tvrdoň.
Babišova vláda se tedy nachází v období, kdy se musí vyrovnat s komplexními výzvami, které se týkají nejen vnitřních koaličních vztahů, ale také ochrany lidských práv a zajištění pomoci pro zranitelné skupiny obyvatelstva. Jak se situace vyvine, zůstává otázkou, která bude vyžadovat pozornost jak ze strany politiků, tak i občanské společnosti.