Vědci z University of Virginia vyvinuli experimentální způsob, jak dopravit genetické molekuly přímo k glioblastomu, jednomu z nejagresivnějších zhoubných nádorů mozku. Využili k tomu kombinaci magnetickou rezonancí řízeného fokusovaného ultrazvuku, mikroskopických bublinek, nanočástic a mikroRNA. Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Clinical Investigation přístup u laboratorních myší zpomalil růst nádorů a prodloužil jejich přežití.
Glioblastom se obtížně léčí mimo jiné proto, že nádorové buňky prorůstají do okolní zdravé mozkové tkáně. Chirurgové proto obvykle nemohou odstranit celý nádor. Léčbu dále komplikuje hematoencefalická bariéra, ochranný systém cév, který do mozku nepouští řadu škodlivých látek, ale zároveň brání průniku některých léků.
Výzkumníci se pokusili tento problém obejít pomocí fokusovaného ultrazvuku. Jde o přesně směrované zvukové vlny, které lze pomocí magnetické rezonance zacílit na vybranou oblast. V kombinaci s mikrobublinami mohou na krátkou dobu a místně narušit hematoencefalickou bariéru. Nanočástice nesoucí léčebný náklad pak mohou projít do mozkové tkáně v blízkosti nádoru.
Tímto nákladem byly mikroRNA. Jde o krátké úseky genetického materiálu, které regulují aktivitu genů, mimo jiné tím, že mohou utlumit tvorbu některých bílkovin. Tým vedený Rogerem Abounaderem z University of Virginia hledal mikroRNA schopné zasáhnout více drah, které glioblastom využívá k růstu a přežívání. Výhodou takového přístupu má být současné ovlivnění několika genů, nikoli pouze jednoho mechanismu.
Studie zahrnovala laboratorní pokusy a zvířecí modely glioblastomu. Vědci sledovali, zda se mikroRNA dostanou do mozku, ovlivní aktivitu vybraných genů a změní chování nádoru. Podle zveřejněných výsledků léčba dodaná pomocí nanočástic a ultrazvuku růst nádoru utlumila a zvířata přežívala déle než při srovnávaných postupech. Výzkum tak ukázal proveditelnost kombinace několika technologií, nikoli účinnost u pacientů.
Autoři nyní chtějí ověřit bezpečnost a účinnost metody v dalších předklinických studiích a případně ji připravit pro budoucí klinické zkoušky. Zjištění se proto nedá chápat jako nová léčba dostupná lidem. U zvířat je navíc nutné posoudit například přesnost zacílení, trvání narušení hematoencefalické bariéry i možné účinky mikroRNA mimo nádor. Teprve klinické studie mohou ukázat, zda se výsledky přenesou také na pacienty s glioblastomem.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.