Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán v pátek v Rijádu podepsaly dohodu o vzájemné obraně. Její základní ustanovení říká, že ozbrojený útok proti kterémukoli ze tří států bude považován za útok proti všem signatářům. Dohoda má zároveň rozšířit obrannou spolupráci mezi zeměmi. Informovaly o tom Hospodářské noviny s odvoláním na agenturu Reuters, pákistánské ministerstvo zahraničí a společné prohlášení tureckých úřadů.
Podpisu se zúčastnili turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, pákistánský premiér Šahbáz Šaríf a saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán. Ve zveřejněných informacích nejsou uvedeny finanční parametry smlouvy, konkrétní závazky k rozmístění sil ani seznam společných nákupů. Dohoda navazuje na dřívější bilaterální bezpečnostní spolupráci Saúdské Arábie s Pákistánem a na již existující průmyslové a vojenské projekty mezi Rijádem a Ankarou.
Prostor pro obranný průmysl
Ekonomický rozměr dohody se týká především zbrojního průmyslu, transferu technologií a budování výrobních kapacit. Saúdská Arábie usiluje v rámci programu Vize 2030 o větší domácí výrobu vojenského materiálu a servisních služeb. Saúdský úřad pro vojenský průmysl GAMI uvedl, že podíl lokalizovaných vojenských výdajů dosáhl na konci roku 2024 hodnoty 24,89 procenta. Cílem země je lokalizovat více než polovinu vládních výdajů na vojenské vybavení a služby do roku 2030.
Turecko již v saúdském programu lokalizace figuruje. Ministerstva obrany obou zemí v červenci 2023 podepsala plán spolupráce v obranných schopnostech, výzkumu, vývoji a výrobě. Saúdské ministerstvo obrany tehdy uzavřelo také dvě smlouvy s tureckým výrobcem Baykar na bezpilotní letouny. Následné dohody saúdských a tureckých podniků počítaly mimo jiné s výrobou elektronických systémů, mechanických dílů a kompozitních konstrukcí pro drony přímo v království. Uvedla to saúdská státní agentura SPA.
Saúdská Arábie patří mezi největší světové výdaje na obranu. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru SIPRI její vojenské výdaje za rok 2024 odhadl na 80,3 miliardy USD, což odpovídalo 7,3 procenta hrubého domácího produktu. Výdaje země meziročně vzrostly o 1,5 procenta. SIPRI současně uvádí, že vojenské výdaje na Blízkém východě se v roce 2024 zvýšily o 15 procent, přičemž růst zaznamenalo i Turecko.
Pákistán do uspořádání vstupuje jako země s rozsáhlými ozbrojenými silami a dlouhodobými vazbami na turecký zbrojní průmysl. Podle údajů SIPRI připadalo na Turecko 3,8 procenta pákistánského dovozu hlavních zbraňových systémů v letech 2019 až 2023. Ve stejném období byl Pákistán pátým největším dovozcem těchto systémů na světě. Saúdská Arábie byla druhá a dovoz do obou zemí byl významně závislý na zahraničních dodavatelích.
Pro Rijád je rozvoj domácího zbrojního sektoru součástí širší snahy o diverzifikaci ekonomiky mimo ropu. Na veletrhu World Defense Show v Rijádu podepsalo saúdské ministerstvo obrany letos v únoru 28 kontraktů s domácími i zahraničními firmami. Nová třístranná smlouva sama o sobě žádné zakázky neoznamuje. Vytváří však politický a bezpečnostní rámec pro prohlubování spolupráce států, které již spolupracují při pořizování vojenské techniky, její údržbě a rozvoji výrobních kapacit.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.