Ruský noční útok na Kyjevskou oblast zabil tříletého chlapce a jeho prarodiče. Drony zničily dům rodiny v Brovarském okrese severovýchodně od ukrajinské metropole. Další tři členové rodiny a soused, který jim přišel pomoci, byli podle místních úřadů převezeni do nemocnice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na regionální představitele.
Útok znovu upozornil na nedostatek ukrajinských prostředků proti balistickým střelám. Ty se od běžných dronů a části řízených střel liší rychlým letem po strmé dráze; protivzdušná obrana má proto na jejich zjištění a zničení jen omezený čas. Pro jejich zachycení Ukrajina využívá zejména americké systémy Patriot, jejichž střely jsou však podle Kyjeva nedostatkové.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v uplynulých dnech uvedl, že Ukrajina v první polovině roku 2026 získala zhruba třetinu objemu protiletadlových střel ve srovnání se stejným obdobím před rokem. Po útoku z počátku srpna podle AP ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila pouze jednu balistickou střelu, protože pro systémy Patriot neměla dostatek interceptorů, tedy střel určených ke zničení přilétajících raket.
Ukrajinské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že protivzdušná obrana v červenci sestřelila přibližně 5300 ruských dronů a střel. Rusko jich podle ministerstva za stejný měsíc vypustilo kolem 9000. Podíl zneškodněných cílů tak nedosáhl 60 procent. Souhrnná statistika zahrnuje různé typy zbraní a sama o sobě nevypovídá o úspěšnosti proti balistickým střelám, které patří k nejobtížněji zachytitelným cílům.
Dodávky i domácí výroba
Kyjev proto vedle mimořádných dodávek hotových střel hledá i dlouhodobější řešení v domácí a společné evropské výrobě. Zelenskyj na začátku července uvedl, že země jedná se Spojenými státy o licencích na výrobu prvků systému Patriot. O několik dní později na fóru obranného průmyslu NATO vyzval evropské státy k rozšíření produkce protibalistických systémů i samotných interceptorů. Podle něj současná výroba systémů Patriot nestačí rostoucí globální poptávce.
Ukrajinská prezidentská kancelář už v květnu uvedla, že vláda pracuje na možnosti vyrábět protibalistické střely přímo v zemi nebo společně se zahraničními partnery. V dubnu Zelenskyj označil vytvoření vlastní protibalistické obrany za strategický cíl. Takový program ale vyžaduje nejen výrobu střel, ale také radary, velitelské systémy, odpalovací zařízení a dlouhodobé financování.
Otázka protivzdušné obrany se tak promítá také do zakázek pro obranný průmysl. Zelenskyj v červnu při jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem uvedl, že Ukrajina dává ročně na výrobu zbraní 45 až 50 miliard dolarů. Současně žádá spojence o další financování výroby a o rychlejší dodávky existujících systémů. Podle ukrajinského prezidenta mají diplomatické priority v nejbližším období zahrnovat právě doplnění protivzdušné obrany a zajištění střel pro ochranu před balistickými útoky.
Rusko v posledních měsících opakovaně kombinovalo drony, řízené střely a balistické rakety při útocích na Kyjev a další ukrajinská města. Ukrajinská prezidentská kancelář 19. července uvedla, že obrana při jednom z největších balistických útoků sestřelila 18 raket a zneškodnila přes 100 dronů. Zajištění dostatečné zásoby interceptorů se tím stává nejen vojenským, ale i výrobním a finančním úkolem pro Ukrajinu a její zahraniční partnery.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.