Neptačí dinosauři zahrnovali obry o hmotnosti přes 80 tun, jejich vývoj však podle nového výzkumu narážel na překvapivě vysokou dolní hranici velikosti těla. Nejmenší dosud známí dinosauři mimo ptačí větev vážili přibližně 450 g, tedy asi jako větší králík. Ve stejné době přitom žili výrazně menší obratlovci, včetně savců, ještěrů a obojživelníků. Autoři proto zkoumali, zda lze absenci myším podobných neptačích dinosaurů vysvětlit energetikou organismu, nebo zda je nutné hledat příčinu v jejich ekologii.
Podle studie zveřejněné v časopise Evolution analyzovali Stephanie C. Lechki z Princeton University a Roger B. J. Benson z American Museum of Natural History matematické modely označované jako modely energetické zdatnosti. Tyto modely vycházejí z předpokladu, že přirozený výběr zvýhodňuje velikost těla, při níž živočich co nejúčinněji přeměňuje dostupnou energii na potomstvo. Zahrnují proto vztahy mezi příjmem energie, metabolismem, růstem a rozmnožováním.
Výzkumníci nejprve ověřovali, nakolik tento přístup dokáže reprodukovat skutečné rozložení velikostí u žijících skupin blanatých obratlovců. Blanatci jsou živočichové, jejichž zárodek je obklopen blanami; patří k nim savci, plazi i ptáci. Modely podle autorů poměrně dobře odpovídaly rozpětí velikostí u savců, ptáků a želv. Horší výsledky dávaly pro hady, ještěry a krokodýly. U neptačích dinosaurů pak ani široké spektrum zkoušených fyziologických podmínek nedokázalo objasnit, proč jejich velikosti neklesaly pod zjištěnou hranici.
Práce tak neukazuje, že by malí dinosauři nemohli existovat z čistě tělesných či metabolických důvodů. Spíše naznačuje, že energetické náklady a rozmnožovací strategie samy o sobě nestačí k vysvětlení fosilního obrazu. Autoři jako možné vysvětlení navrhují ekologické vlivy: soupeření o potravu a úkryty, predaci nebo omezený přístup k vhodným způsobům života. Konkrétně uvažují, zda velmi malé ekologické niky v druhohorách neobsadili raní savci, a neomezili tak prostor pro vznik drobných dinosaurů.
Jde ale o hypotézu, nikoli o přímý důkaz, že savci malé dinosaury vytlačili. Studie nepopisuje konkrétní případy soupeření jednotlivých druhů ani nemůže z fosilií přímo změřit sílu takové konkurence. Poukazuje na nesoulad mezi předpovědí energetických modelů a známým rozsahem velikostí dinosaurů. Z něj vyplývá, že vedle fyziologie pravděpodobně působily i další selekční tlaky, jejichž povahu bude třeba ověřovat dalšími paleontologickými a ekologickými analýzami.
Autoři se zabývali také možností, že miniaturní dinosauři ve skutečnosti žili, ale jejich kostry se nedochovaly. Malé a křehké kosti mají obecně nižší šanci projít fosilizací a být následně nalezeny. Řada nalezišť s dinosaury však zachovala fosilie mnohem menších savců, plazů, obojživelníků i dalších obratlovců. Pokud by se myším velikostem blížili neptačí dinosauři běžně, vědci by očekávali alespoň některé nálezy ve stejných horninových souvrstvích. Dosavadní záznam proto podle nich spíše svědčí o tom, že tito dinosauři byli velmi vzácní, případně vůbec neexistovali.
Zvláštní postavení mají ptáci, kteří jsou z evolučního hlediska jedinou dosud žijící větví dinosaurů. Po svém vzniku v rané křídě se začali zmenšovat pod velikosti známé u ostatních dinosaurů a dnes zahrnují i druhy o hmotnosti několika gramů. Autoři soudí, že samotná fyziologie ani zde nevysvětluje rychlý posun k malým rozměrům. Možnou roli mohlo sehrát aktivní létání: otevřelo ptákům prostředí a způsoby získávání potravy, které byly pro jejich pozemní příbuzné hůře dostupné. Výsledky tak rozlišují mezi tím, co modely dokážou popsat, a otázkou, jak ekologické vztahy utvářely velikostní hranice dávných skupin živočichů.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.