Experimentální tableta aleniglipron, která působí na receptor pro hormon GLP-1, snížila ve 36týdenní klinické studii tělesnou hmotnost účastníků až o 12,1 procenta. GLP-1 je střevní hormon, jenž mimo jiné ovlivňuje pocit sytosti, chuť k jídlu a vyprazdňování žaludku. Výsledky studie fáze 2b zveřejněné v časopise Nature Medicine ukazují účinnost přípravku v porovnání s placebem, nikoli však jeho srovnání s již používanými léky na obezitu.
Do studie ACCESS bylo na 38 pracovištích ve Spojených státech zařazeno 230 dospělých. Účastníci měli obezitu, tedy index tělesné hmotnosti nejméně 30 kg/m², nebo nadváhu s alespoň jedním zdravotním problémem souvisejícím s hmotností. Průměrný věk činil 49,8 roku, průměrný index tělesné hmotnosti 39,5 kg/m² a průměrná výchozí hmotnost 114,8 kg. Lidé s diagnostikovanou cukrovkou do výzkumu zařazeni nebyli.
Šlo o randomizovanou, dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou studii. Randomizace znamená, že rozdělení do skupin proběhlo náhodně; dvojité zaslepení pak to, že ani účastníci, ani zkoumající personál během hlavní části nevěděli, kdo dostává účinnou látku. Dobrovolníci užívali tabletu jednou denně a její dávka se navyšovala po čtyřech týdnech až na udržovací dávku 45, 90 nebo 120 mg. Kontrolní skupina dostávala placebo.
Po 36 týdnech dosáhl statisticky modelovaný průměrný pokles hmotnosti 9,0 procenta při dávce 45 mg, 10,7 procenta při 90 mg a 12,1 procenta při 120 mg. Ve skupině s placebem činil 0,8 procenta. Po odečtení změny ve skupině s placebem vycházel účinek jednotlivých dávek na 8,2, 9,8 a 11,3 procenta. Ve skupině s nejvyšší dávkou dosáhlo nejméně pětiprocentního snížení hmotnosti 86 procent účastníků, nejméně desetiprocentního úbytku 70 procent a nejméně patnáctiprocentního úbytku 38 procent.
Nejčastější obtíže se týkaly trávení
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly nevolnost, průjem, zvracení a zácpa, tedy potíže typické i pro další léky působící přes GLP-1. Nežádoucí účinky vedly k ukončení léčby u 10,4 procenta lidí ve skupinách s aleniglipronem. Závažné nežádoucí příhody se objevily u jednoho účastníka ve skupině s dávkou 45 mg a u čtyř ve skupině s dávkou 120 mg; ve studii nezemřel žádný účastník. Autoři nezaznamenali případ poškození jater vyvolaného lékem.
V nejvyšší dávkové skupině se kromě úbytku hmotnosti snížil také průměrný obvod pasu a hodnota glykovaného hemoglobinu HbA1c, ukazatele dlouhodobé hladiny krevního cukru. Výzkum ale nebyl určen k ověření léčby cukrovky ani k posouzení, zda lék snižuje riziko srdečně-cévních komplikací. Změny krevního tlaku a dalších laboratorních ukazatelů proto samy o sobě neprokazují dlouhodobý zdravotní přínos.
Po skončení zaslepené části mohli účastníci přejít do pokračující otevřené fáze, v níž všichni vědí, že užívají aktivní látku. Předběžná analýza po mediánu 20 dalších týdnů naznačila pokračující pokles hmotnosti, avšak tato data nejsou srovnávána s placebem a studie stále pokračuje. Výsledky je proto třeba chápat jako podklad pro další klinické zkoušení, zejména ve větších a delších studiích.
Aleniglipron je malá molekula podávaná ústy, na rozdíl od peptidových přípravků GLP-1, které se obvykle aplikují injekčně. Studie byla financována společností Structure Therapeutics, která lék vyvíjí; firma se podílela na návrhu studie, sběru a analýze dat i přípravě rukopisu. To nemění výsledky publikované v recenzovaném časopise, je však důležitým kontextem při jejich interpretaci. Přípravek je ve fázi klinického vývoje a jeho bezpečnost i účinnost zatím nebyly potvrzeny pro dlouhodobé běžné používání.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.