Turecký parlament v pondělí 10. srpna schválil zákon, který má vytvořit podmínky pro odzbrojení Strany kurdských pracujících (PKK) a pro návrat části jejích členů do běžného života. Norma je součástí nového mírového procesu mezi Ankarou a organizací, jež vedla ozbrojený konflikt s tureckým státem více než čtyři desetiletí. Podle agentury AP poslanci návrh podpořili výraznou většinou.
Zákon obsahuje 12 článků a stanovuje postup pro ukončení činnosti PKK i pro právní posuzování jejích někdejších členů. U části odsouzených může pozastavit výkon trestu. V jiných případech umožní odložit vyšetřování či soudní řízení na pět nebo deset let podle závažnosti skutku. Pokud dotyčný v této době nespáchá trestný čin související s terorismem, řízení má být zastaveno.
Nejde však o plošnou amnestii. Z režimu zákona jsou vyloučeni lidé odsouzení za úmyslné zabití a také vězni s doživotními tresty uloženými před rokem 2005. Tato výjimka se vztahuje i na zakladatele PKK Abdullaha Öcalana a další vysoké představitele organizace. Zákon tak neřeší Öcalanovu budoucnost; je vězněn od roku 1999.
Podmínkou pro spuštění opatření je potvrzení, že PKK ukončila organizační existenci a odevzdala veškeré zbraně a munici. Takové rozhodnutí musí přijmout turecká Národní bezpečnostní rada a zveřejnit je ve státním věstníku. Teprve poté začne běžet šestiměsíční lhůta, v níž budou moci zájemci o využití zákona podat žádost.
Na průběh odzbrojení mají dohlížet výbory složené ze zástupců vlády a parlamentu. Očekává se, že pravidla by mohla využít také část příslušníků PKK, kteří pobývají v Iráku, Sýrii nebo v exilu. Turecké úřady dosud nevydaly potvrzení, že organizace splnila podmínku úplného odzbrojení, a samotná opatření proto zatím nezačala fungovat.
Navázání na výzvu z roku 2025
PKK v květnu 2025 oznámila rozhodnutí složit zbraně a rozpustit se. Učinila tak po výzvě Öcalana z 27. února 2025. Organizace následně uspořádala symbolický ceremoniál ničení zbraní v severním Iráku a oznámila stažení svých bojovníků z Turecka do Iráku. Podle dřívějších informací agentury AP si však ponechala podstatnou část svého arzenálu.
PKK vede ozbrojené povstání proti tureckému státu od roku 1984. Konflikt si vyžádal desetitisíce obětí a zasáhl rovněž sousední Irák a Sýrii. Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci. Parlamentní komise před přijetím zákona doporučila i širší reformy, mimo jiné úpravy protiteroristických předpisů tak, aby nepostihovaly nenásilné jednání, či posílení svobody projevu. Tyto návrhy ale schválený zákon přímo neobsahuje.
Deutsche Welle uvedla, že přijetí normy představuje důležitý krok v procesu, který má ukončit dlouholetý konflikt. Reakce PKK byla zdrženlivá: prostřednictvím médií blízkých organizaci označila zákon za začátek řešení, zároveň ale upozornila na jeho nedostatky. Další vývoj bude záviset především na ověření odzbrojení a na rozhodnutí tureckých bezpečnostních orgánů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.