Závěr z běžného odběru krve, že je cholesterol „v normě“, nemusí sám o sobě znamenat nízké riziko infarktu nebo ischemické cévní mozkové příhody. Nová doporučení amerických kardiologických společností z března 2026 rozšiřují hodnocení takzvané dyslipidemie, tedy poruchy hladin tukových částic v krvi, i za hranici samotného LDL cholesterolu. Lékaři mají podle nich u části pacientů zvažovat test na lipoprotein(a), označovaný Lp(a), a na apolipoprotein B neboli ApoB. Důvodem je, že standardní hodnota LDL-C nevystihuje ve všech případech počet částic, které se mohou podílet na ukládání plátů v cévách.
Rozsah problému ukazuje nová analýza Global Burden of Disease Study 2023, kterou odborný časopis JAMA zveřejnil 29. července 2026. Zvýšený LDL cholesterol podle ní v roce 2023 připadal na 3,6 milionu úmrtí, tedy šest procent všech úmrtí ve světě, a na 90,7 milionu let života ztracených předčasným úmrtím nebo nemocí. Absolutní zátěž spojená se zvýšeným LDL-C se mezi roky 1990 a 2023 zvýšila o 38,5 procenta, především v důsledku růstu a stárnutí populace. V přepočtu na věk se naopak úmrtnost i nemocnost snižovaly. Studie zahrnovala 204 zemí a území a hodnotila zejména ischemickou chorobu srdeční a ischemické mozkové příhody. ([jamanetwork.com](https://jamanetwork.com/journals/jama/article-abstract/2852266))
Nejde jen o množství cholesterolu
LDL-C, často označovaný jako „špatný cholesterol“, vyjadřuje množství cholesterolu neseného částicemi LDL. Neříká však přímo, kolik aterogenních částic v krvi koluje. Právě jejich počet pomáhá přiblížit ApoB: jedna molekula tohoto bílkovinného markeru odpovídá jedné částici LDL, ale také částicím VLDL a Lp(a), které mohou pronikat do cévní stěny. Rozdíl mezi zdánlivě přijatelným LDL-C a zvýšeným ApoB se častěji objevuje například u lidí s diabetem 2. typu, vyššími triglyceridy nebo jinými poruchami metabolismu.
Americká doporučení uvádějí, že stanovení ApoB může zpřesnit posouzení zbytkového rizika zejména při triglyceridech nad 200 miligramů na decilitr, diabetu nebo již nízké dosažené hladině LDL-C. Lp(a) má být naproti tomu vyšetřen alespoň jednou v dospělosti. Jeho hladina je z velké části geneticky daná a během života se obvykle výrazně nemění. Hodnota alespoň 125 nanomolů na litr, což odpovídá 50 miligramům na decilitr, je v doporučeních označena za faktor zvyšující riziko; hodnota 250 nanomolů na litr je spojena nejméně s dvojnásobným dlouhodobým rizikem infarktu nebo mrtvice oproti referenčním hodnotám. ([professional.heart.org](https://professional.heart.org/en/science-news/2026-guideline-on-the-management-of-dyslipidemia/top-things-to-know))
Vyšší Lp(a) ani ApoB samy o sobě neurčují, zda člověk mrtvici dostane. Riziko ovlivňuje souhrn okolností včetně věku, krevního tlaku, kouření, diabetu, onemocnění ledvin, rodinné zátěže, hmotnosti a pohybových návyků. Nové americké postupy proto doporučují používat výpočet PREVENT-ASCVD, který u lidí ve věku 30 až 79 let bez prokázaného aterosklerotického onemocnění odhaduje desetileté a třicetileté riziko infarktu či mrtvice. V nejasných případech lze podle nich zvážit také vyšetření kalcia v koronárních tepnách pomocí CT; nález vápníku může ukázat již přítomné ukládání plátů v cévách zásobujících srdce. ([newsroom.heart.org](https://newsroom.heart.org/news/accaha-issue-updated-guideline-for-managing-lipids-cholesterol))
Nižší cíle pro pacienty s vysokým rizikem
Americké společnosti ACC a AHA v doporučeních obnovily konkrétní cíle pro LDL-C a non-HDL cholesterol, tedy cholesterol obsažený ve všech potenciálně škodlivých částicích kromě HDL. U lidí s velmi vysokým rizikem, kteří již mají aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění, doporučují LDL-C pod 55 miligramů na decilitr, tedy pod 1,4 milimolu na litr. Pro nemocné s nižším, ale stále významným rizikem stanovují cíl pod 70 miligramů na decilitr neboli 1,8 milimolu na litr. Volba léčby má vycházet z individuálního rizika; základem zůstávají změny životního stylu a při potřebě farmakoterapie statiny, případně další léky snižující lipidy.
Americká pravidla nejsou automaticky závazná pro české zdravotnictví, ukazují však posun od posuzování jediného laboratorního čísla k přesnějšímu rozlišení pacientů. Praktický význam může mít zejména u lidí, u nichž se předčasné srdeční příhody či mrtvice objevily v rodině, a u pacientů s diabetem nebo zvýšenými triglyceridy, přestože jejich LDL-C nepůsobí výrazně zvýšeně. Podle American Heart Association mohou tyto stavy zvyšovat počet škodlivých částic v krvi i při normálně vyhlížející hodnotě LDL cholesterolu. ([heart.org](https://www.heart.org/en/health-topics/cholesterol/about-cholesterol/cholesterol-top-10))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.