Masivní datová centra potřebná pro provoz moderních systémů umělé inteligence vyvolávají v Evropě odpor místních obyvatel. Kritici upozorňují především na jejich nároky na elektřinu, vodu a půdu, stejně jako na hluk a možné dopady na ceny energií. Provozovatelé naopak tvrdí, že nová zařízení jsou nezbytná pro evropskou konkurenceschopnost a digitální suverenitu. Uvedla to německá stanice Deutsche Welle.
Datová centra poskytují výpočetní výkon pro cloudové služby, podnikové systémy i nástroje založené na umělé inteligenci. S rozšiřováním těchto služeb roste poptávka po specializovaných areálech vybavených tisíci výkonných čipů. Jejich provoz vyžaduje stabilní dodávky elektřiny a chladicí systémy. V některých regionech se proto střetávají plány technologických firem s obavami samospráv a obyvatel.
Evropská komise označuje datová centra za důležitou součást infrastruktury, která stojí za cloudovými službami, umělou inteligencí a dalšími digitálními službami. V červnu 2026 představila balík opatření nazvaný European Technological Sovereignty Package. Jeho součástí jsou návrhy zaměřené na čipy, cloud, umělou inteligenci a open-source software, tedy programy s veřejně dostupným zdrojovým kódem.
Komise zároveň zveřejnila strategický plán pro digitalizaci energetiky a využívání umělé inteligence v energetickém sektoru. Počítá s tím, že datová centra budou lépe zapojena do energetického systému a že jejich provozovatelé budou spolupracovat s energetickými firmami a veřejnou správou. Evropské instituce chtějí mimo jiné podporovat využívání čisté energie, chytré řízení sítí a transparentnější plánování nové infrastruktury.
Součástí evropské strategie je také návrh zákona Cloud and AI Development Act. Ten má usnadnit rozvoj cloudových a výpočetních kapacit v Evropské unii a vytvořit společný rámec pro posuzování jejich suverenity. Brusel tím reaguje na skutečnost, že evropské firmy i veřejné instituce jsou v oblasti cloudových služeb výrazně závislé na dodavatelích ze Spojených států a dalších zemí.
Samotné umístění serverů na evropském území však podle odborných analýz automaticky neznamená úplnou digitální nezávislost. Záleží také na tom, kdo datová centra vlastní, jaký software používají a podle jakého práva mohou být provozovatelé nuceni k vydání dat. Výzkum zveřejněný v časopise Nature Communications ukázal, že veřejnost více podporuje projekty s evropským provozovatelem, nízkým dopadem na ceny elektřiny a využíváním obnovitelných zdrojů.
Evropské země tak řeší dvojí tlak. Potřebují rychle rozšířit výpočetní kapacity, aby nezaostaly ve vývoji umělé inteligence, zároveň ale musí omezit dopady nové infrastruktury na energetiku a životní prostředí. Výsledkem mohou být přísnější podmínky pro umisťování datových center, požadavky na využívání nové čisté elektřiny nebo dohody mezi firmami, provozovateli sítí a úřady.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.