Večerní chronotyp spojila studie s horšími ukazateli metabolismu

Večerní chronotyp spojila studie s horšími ukazateli metabolismu

Lidé, kteří přirozeně chodí spát a vstávají později, mohou mít odlišný režim stravování než takzvaní ranní ptáci. Nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Frontiers in Nutrition spojila večerní chronotyp s vyšším podílem tělesného tuku a méně příznivými ukazateli metabolismu. Chronotyp označuje přirozenou preferenci času spánku, bdění a denní aktivity; nejde tedy pouze o rozhodnutí, zda člověk večer zůstane vzhůru.

Výzkumný tým vedený Rozanne Krugerovou z Griffith University analyzoval údaje 287 zdravých žen ve věku 18 až 45 let evropského a tichomořského původu žijících na Novém Zélandu. Účastnice vedly pět dní záznamy o jídle, vyplnily dotazník zaměřený na spánkový režim a podstoupily měření tělesného složení i odběry krve nalačno. Směnní pracovníci byli z analýzy vyřazeni, protože jejich režim spánku a jídla by nemusel odpovídat jejich přirozenému chronotypu. Informace vycházejí z práce publikované 7. července 2026 a z materiálu Griffith University. ([frontiersin.org](https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2026.1862060/pdf))

Večerní typ tvořil 34 procent vzorku, střední typ 54 procent a ranní typ 12 procent. Vzhledem k nízkému počtu ranních typů je autoři pro hlavní srovnání spojili se středními typy. Ženy z večerní skupiny měly průměrný index tělesné hmotnosti, tedy BMI, 31,4 kilogramu na metr čtvereční, zatímco ve spojené skupině ranních a středních typů činil 26,1. Jejich podíl tělesného tuku dosáhl 36 procent proti 34 procentům u ostatních účastnic. Vyšší byl také poměr tuku uloženého v oblasti trupu vůči tuku v dolní části těla, který studie používá jako jeden z ukazatelů metabolického rizika. ([frontiersin.org](https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2026.1862060/pdf))

Rozdíl byl hlavně v rozložení jídel během dne

Rozhodující rozdíl se neukázal jen v celkovém objemu jídla. Ženy s večerním chronotypem přijímaly před 10:00 méně energie, bílkovin, sacharidů i tuků. Po 20:00 naopak jejich příjem těchto živin převyšoval příjem ranních a středních typů. Večerní skupina měla rovněž vyšší příjem sacharidů a nižší příjem vlákniny. Denní energetický příjem byl podle analýzy u večerních typů vyšší, ačkoli část rozdílu souvisela se skladbou sledovaného souboru.

Krevní testy ukázaly u večerní skupiny méně příznivý metabolický profil. Medián inzulinu nalačno činil 15,7 mikrojednotky na mililitr, zatímco u ranních a středních typů 9,5 mikrojednotky. Vyšší byly také triglyceridy, tedy krevní tuky, a glykovaný hemoglobin HbA1c, který zachycuje dlouhodobou hladinu krevního cukru. Naopak koncentrace HDL cholesterolu, často označovaného jako ochranná složka cholesterolu, byla nižší. Samotná naměřená glykémie nalačno se mezi skupinami statisticky významně nelišila. ([frontiersin.org](https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2026.1862060/pdf))

Autoři upozorňují, že výzkum dokládá souvislosti, nikoli příčinu. Šlo o průřezovou studii, která zachytila údaje v určitém období, a neprokazuje proto, že pozdní jídlo samo o sobě způsobuje vyšší hmotnost či zhoršení metabolických ukazatelů. Záznamy stravy navíc vycházely z údajů účastnic. Studie se týkala pouze mladších zdravých žen a výsledky proto nelze bez dalšího přenášet na muže, starší populaci ani na české prostředí. Výzkumníci také uvádějí, že ve večerní skupině převažovaly ženy tichomořského původu, což mohlo část rozdílů ovlivnit. ([frontiersin.org](https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2026.1862060/pdf))

Dosavadní přehledové práce nicméně uvádějí podobný vzorec: večerní chronotyp bývá častěji spojen s pozdějším načasováním jídel, vynecháváním snídaně a méně příznivou kvalitou stravy. Systematický přehled 43 studií z roku 2022 zjistil, že přibližně 95 procent zahrnutých prací našlo u večerního typu alespoň jeden nezdravý stravovací návyk. Ani tento souhrn ale neznamená, že by každý člověk s pozdním režimem musel mít zdravotní obtíže; ukazuje spíše na význam pravidelnosti a načasování jídel vedle jejich složení. ([pubmed.ncbi.nlm.nih.gov](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35771674/?utm_source=openai))

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek