Česko má z různých evropských fondů na období 2021 až 2027 k dispozici v přepočtu 513 miliard korun. Peníze směřují mimo jiné do regionálního rozvoje, životního prostředí, zaměstnanosti nebo podpory strukturálně postižených regionů. Vyplývá to z analýzy institutu STEM a údajů dotačních programů, o kterých informoval iROZHLAS.
Významnou část evropských peněz využívají obce. Průzkum Svazu měst a obcí ukázal, že mezi lety 2013 a 2023 evropské dotace zásadně pomohly financovat 60 procent úspěšných obecních projektů v oblasti zásobování vodou, kanalizací a čistíren odpadních vod. U investic do škol a školek šlo o 63 procent projektů, u silnic a chodníků o 40 procent. Evropské peníze se podílely také téměř na polovině investic do obecních budov, například knihoven, úřadů nebo kulturních center.
Podle analytika STEM Martina Kratochvíla se ale práce s evropskými dotacemi nemusí výrazně promítat do komunálních voleb. Záleží podle něj na tom, zda starosta evropské financování veřejně zdůrazňuje a přizná, že konkrétní projekt vznikl s podporou Evropské unie. Povinné označení projektu štítkem „financováno z EU“ podle něj samo o sobě nemusí znamenat, že si lidé původ peněz spojí s konkrétní politickou reprezentací. V komunální politice podle Kratochvíla obvykle více rozhodují témata jako bydlení, bezpečnost nebo dostupnost zdravotní péče.
Starosta Nové Role Luboš Pastor uvedl, že obec využívá dotace téměř u každého projektu. Ve volební kampani je ale podle něj příliš nezdůrazňuje, protože obce nemají jistotu, jaké dotační výzvy budou vypsány a kdy. Chodovský starosta Patrik Pizinger popsal evropské dotace jako důležitý zdroj financování, zároveň ale kritizoval administrativní zátěž. Chodov podle něj potřebuje na dotační agendu samostatné oddělení a právní pomoc.
Starostové oslovení redakcí zpochybňují, že za veškerou byrokracií stojí evropská pravidla. Podle Pizingera se kontrola často soustředí na faktury, veřejné zakázky nebo povinnou publicitu, méně už na skutečný přínos projektu. Výzkumnice institutu Europeum Klára Votavová uvedla, že část zátěže může souviset s českým nastavením čerpání dotací, roztříštěnou veřejnou správou a malou kapacitou menších obcí. Ty se proto často obracejí na místní akční skupiny nebo další poradce.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.