Pět let po převzetí moci Tálibánem v Afghánistánu čekají stovky lidí, jimž Německo dříve přislíbilo ochranu, stále na vyřízení své cesty. Jsou mezi nimi někdejší místní síly německých institucí, ale také lidé ohrožení kvůli práci v médiích, justici, občanské společnosti nebo obraně lidských práv. Podle stanice Deutsche Welle zůstávají někteří z nich v Pákistánu, další se ocitli zpět v Afghánistánu.
Tálibán znovu ovládl Kábul 15. srpna 2021 po stažení zahraničních vojsk. Německo poté spustilo několik mechanismů pro přesídlení osob, kterým kvůli jejich předchozím aktivitám hrozilo nebezpečí. Vedle řízení pro místní zaměstnance vznikly takzvaný seznam lidských práv, překlenovací program a později spolkový přijímací program pro zvlášť ohrožené Afghánce. Ten začal v říjnu 2022 a vztahoval se mimo jiné na lidi činné v oblasti lidských práv, vzdělávání, politiky, kultury, médií či vědy.
Čekání v Pákistánu i návraty do Afghánistánu
Nejnovější podrobné údaje německé vlády, zveřejněné v odpovědi Spolkovému sněmu za stav k 7. dubnu 2026, ukazují, že v Pákistánu dostávalo německou podporu 873 osob z afghánských přijímacích řízení. Neznamená to ale, že všichni měli dál platný příslib přijetí. Zahrnovalo to i lidi, jejichž dřívější prohlášení o přijetí bylo mezitím zrušeno.
V rámci spolkového přijímacího programu bylo v Pákistánu 261 osob, z nichž 116 s nadále platným příslibem procházelo výjezdovým řízením. Dalších 107 lidí bylo spojeno s řízením pro místní spolupracovníky; u deseti z nich pokračovalo posuzování cesty do Německa. Německá vláda uvedla, že délka procedur závisí na okolnostech jednotlivých případů, zejména na výsledcích bezpečnostních prověrek, a proto nelze předem stanovit počet ani termín dalších příjezdů.
Dalších 181 osob bylo k témuž datu podporováno přímo v Afghánistánu. V této skupině převažovali lidé z překlenovacího programu a seznamu lidských práv, u nichž už podle vládního dokumentu neplatilo prohlášení o přijetí. Ze 214 osob, které přijaly nabídku podpory při odchodu z programu, se 132 vrátilo do Afghánistánu a jedna osoba odcestovala do třetí země. Berlín pro tuto variantu nabízel počáteční finanční pomoc až 3000 eur v Pákistánu a až 13.000 eur po návratu do Afghánistánu; výše částky závisela na zranitelnosti a složení rodiny.
Spory o závaznost německých příslibů
Otázka, které dokumenty zakládají právně vymahatelný nárok, se stala předmětem řady soudních sporů. Berlínský správní soud v červenci 2025 rozhodl, že Německo musí udělit víza afghánské žadatelce a jejím rodinným příslušníkům, kteří dostali příslib v rámci spolkového přijímacího programu. Soud tehdy uvedl, že platný a neodvolaný příslib Německo právně zavazuje, pokud jsou splněny další podmínky včetně ověření totožnosti a absence bezpečnostních námitek.
Jiná pravidla se vztahují na část lidí zařazených do dřívějších postupů podle takzvaného seznamu lidských práv či překlenovacího programu. Vrchní správní soud Berlín-Braniborsko loni rozhodl, že samotné vyjádření ochoty k přijetí v těchto postupech nemusí automaticky znamenat vymahatelný nárok na vízum. Spolkový ústavní soud však v rozhodnutí zveřejněném 24. července 2026 vyhověl ústavní stížnosti Afghánky a jejích dvou nezletilých synů proti plošnému zrušení přijetí v programu seznamu lidských práv. Případ ukázal, že postup vlády musí být posuzován i z hlediska konkrétní situace jednotlivých žadatelů.
Německá vláda zároveň uvádí, že se snaží chránit osoby, které její smluvní partner podporuje v Pákistánu, před vyhoštěním do Afghánistánu, a je kvůli tomu v kontaktu s pákistánskými úřady. Výjezdová řízení z Afghánistánu podle ministerstva zahraničí od poloviny roku 2023 probíhají výhradně přes Pákistán. Právě závislost na tomto tranzitním místě ale pro řadu rodin znamená další čekání mezi správními prověrkami, soudními spory a proměnlivým statusem jejich dřívějších německých příslibů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.