Výsledky národního hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol zůstávají v platnosti i po odvolání osmi univerzit. Uvedly to Hospodářské noviny, podle nichž školy zpochybnily postup mezinárodních komisí i způsob, jakým se jejich závěry promítly do výsledné známky. Předseda České konference rektorů a rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil v rozhovoru pro HN označil nynější podobu hodnocení za riziko pro reputaci institucí a podpořil změnu pravidel. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67916660-sef-rektoru-popisuje-proc-se-vysoke-skoly-odvolaly-proti-ministerskemu-zebricku-vysokych-skol))
Ministerstvo školství zveřejnilo výsledky druhého kompletního hodnocení podle Metodiky 2025+, které se vztahovalo k práci škol v předchozích letech. Nejde o žebříček kvality výuky ani o prosté pořadí univerzit, ale o posouzení výzkumné činnosti. Hodnotitelé pracovali s pěti moduly: vedle vybraných vědeckých výsledků a bibliometrie, tedy měření publikačního výkonu a citovanosti, posuzovali společenskou relevanci výzkumu, výzkumné prostředí a strategii školy. Moduly 3 až 5 vycházely také ze sebehodnoticích zpráv a z návštěv mezinárodních evaluačních panelů přímo na institucích. ([fit.vut.cz](https://www.fit.vut.cz/fit/news/d335928/.cs))
Osm škol získalo nejvyšší stupeň
Známku A, označovanou jako vynikající, obdržely Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. VUT si proti předchozímu hodnocení z roku 2020 polepšilo ze známky B na A. ([msmt.gov.cz](https://msmt.gov.cz/uploads/Hodnoceni_2025/Vysledky_2025/Vysledky_hodnoceni_v_segmentu_VS_2025.pdf))
Stupeň B, tedy velmi dobré hodnocení, získaly Akademie múzických umění v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Metropolitní univerzita Praha, Ostravská univerzita, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Hradec Králové, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze a Západočeská univerzita v Plzni. Právě Česká zemědělská univerzita patřila mezi školy, které se proti výsledku ohradily; její vedení dříve upozornilo, že původní návrh ministerstva ji řadil do kategorie A. ([msmt.gov.cz](https://msmt.gov.cz/uploads/Hodnoceni_2025/Vysledky_2025/Vysledky_hodnoceni_v_segmentu_VS_2025.pdf))
Kategorii C dostaly Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Veterinární univerzita Brno a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Známku D obdržely AMBIS vysoká škola, Evropská výzkumná univerzita, ŠKODA AUTO Vysoká škola, Vysoká škola finanční a správní, Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Anglo-americká vysoká škola, Moravská vysoká škola Olomouc a Pražská vysoká škola psychosociálních studií nebyly hodnoceny, Panevropská univerzita byla z hodnocení vyřazena. Přehled zveřejnilo MŠMT. ([msmt.gov.cz](https://msmt.gov.cz/uploads/Hodnoceni_2025/Vysledky_2025/Vysledky_hodnoceni_v_segmentu_VS_2025.pdf))
Výsledek se promítne do podpory výzkumu
Hodnocení má ekonomický dopad, protože je jedním z podkladů pro institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, označovanou zkratkou DKRVO. Jde o peníze na obecný rozvoj výzkumu, nikoli o dotaci určenou pro jednotlivý grantový projekt. Podpora má stabilizační a motivační část. Podle zveřejněných pravidel se stabilizační část snižuje na 75 procent dosavadní úrovně, zatímco význam motivační složky se zvyšuje. U škol se známkou A se pro ni používá koeficient 1,08, u stupně B 1,04, u C 1,02 a u D 1,00. Nastavení se má používat v letech 2026 až 2031. ([vedavyzkum.cz](https://vedavyzkum.cz/analyzy/analyzy/osm-vynikajicich-vyzkumnych-univerzit-tolik-jich-mame-podle-hodnoceni-msmt))
Debata se proto netýká pouze označení škol na veřejně dostupném seznamu. Známka může ovlivnit objem prostředků, s nimiž univerzity plánují dlouhodobé financování laboratoří, výzkumných týmů či doktorského studia. MŠMT současně odmítá výklad, že jde o relativní žebříček s předem stanoveným počtem vítězů a poražených. Podle resortu stupně A až D vyjadřují míru naplnění kvalitativních standardů, které zohledňují oborová specifika. Pro další celostátní hodnocení, plánované na rok 2030, se však diskutuje možnost oborově sestavených panelů, jež by porovnávaly obdobně zaměřená pracoviště napříč vysokými školami. ([vedavyzkum.cz](https://vedavyzkum.cz/analyzy/analyzy/osm-vynikajicich-vyzkumnych-univerzit-tolik-jich-mame-podle-hodnoceni-msmt))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.